Dorstenia benguellensis
Dorstenia benguellensis Welwitsch
Fotografie 1:
1.+ 2. Dorstenia benguellensis
3. Hlíza (Tuber)
4. Semenáček (Seedling)
5. Detail semen (Detail of seeds)
.................................................
Na letní návštěvě u jednoho renomovaného znalce rostlinné říše jsme mimo jiné zavedli řeč i na výsevy špatně klíčících rodů (Jatropha, Dorstenia atd.). Kdo z vás už to někdy zkoušel, asi mi potvrdí, že to vůbec není jednoduché. Několik obyčejnějších druhů sice klíčí bez obtíží, ale s ostatními je potíž a ti, kteří vědí, jak na to, si to jako na potvoru nechávají jako své know – how. Trochu s podivem jsme poslouchali poznatek o tom, že pro správné klíčení semena nepravidelného tvaru potřebují po vystřelení dopadnout na substrát tou správnou stranou. V přírodě se tak děje přirozeně, avšak v podmínkách umělých výsevů, kdy semena na substrát vkládáme pinzetou, málokdy tu správnou polohu vystihneme. Zdálo se nám to maličko přitažené za vlasy, avšak znáte pověstného hlodajícího červíčka…
Na výše uvedenou debatu jsem si vzpomněla při nedávném posezónním výsevu našich vlastních semen. Dorstenia benguellensis, na jaře zakoupená v zahraniční pěstírně, se za všechnu péči odvděčila jedním květem a po mé nesmělé snaze i několika semeny. Ta jsem před čtrnácti dny bez většího ošetření z větší výšky naházela na povrch výsevního substrátu. Bylo vidět, že semena nepravidelného tvaru mají těžiště na jedné straně, protože dopadla dost podobně. Každý další den jsem skepticky kontrolovala semena, desátý den se u prvních dvou na špičatém konci objevil klíček s vlasovými kořeny. Dnes, tedy po čtrnácti dnech už tři rostlinky mají děložní listy a dvě další klíčí. To samé jsem provedla i s pěti semeny Jatropha podagrica. Velká semena dopadla ostřejší hranou nahoru a do týdne 4 z nich vyklíčila. Dnes klíčí i to poslední. Možná je to náhoda, je známo, že podagriky klíčí bez problémů, na nějaké potvrzení teorie by to pochopitelně raději chtělo větší množství pokusů a současně i nějakých kontrolních. Výsledkem experimentu je však potěšující procento vyklíčených rostlin a to je hlavní.
Samotná D.benguellensis, patřící do čeledi Moraceae, jako druh pochází z celkem rozsáhlých oblastí Afriky, však posuďte sami: Od Súdánu po Kamerun, směrem na jih areál rozšíření zasahuje až do Angoly, Zimbabwe a Mozambiku. Přirozeným prostředím pro rostlinu jsou lesy, lesnatá či otevřená travnatá místa až do výšky
V tuto dobu nadzemní části u hlízovitých dorstenií včetně D.benguellensis žloutnou a zavadají a zimu budou rostliny přečkávat na sucho. Protože jsou tyto dorstenie vzácnější a citlivější na přehmaty pěstitele, je pro ně asi nejlepší téměř nebo úplně minerální substrát (pemza) s nutností přihnojování v růstové sezóně. Na delší přesušení reagují zavadáním stonků a při déletrvajícím suchu v růstové sezóně mohou předčasně přejít do klidového stavu. Proto sice nemusíme zalévat moc, ale snažíme se přiměřenou zálivku nevynechávat.
Jsem zvědavá, jak se budou semenáčky D.benguellensis vyvíjet dál, u hlíznatých dorstenií není vyhráno třeba až do 3 let rostliny. Vlastně můžete kdykoliv o semenáčky přijít přičiněním smutnic, přemokřením a následnou hnilobou či plísní, nebo naopak přílišným přesušením. Vypadá to, že tento článek bude mít v budoucnu své Post Scriptum a já doufám, že nebude zrovna to smutné. R.
Summary:
Description and experiences with growinh of african tuberous Dorstenia benguellensis from family Moraceae.
Fotografie 2:
1.- 3. Květenství různých D.benguellensis (Inflorescence of different D.benguellensis)
