ZEL(e)NÉ LISTY

Dischidia hirsuta (Blume) Decaisne

Fotografie 1:

1. Dischidia hirsuta

2. Detail listů (Detail of a leaves)

........................................................

Už to je víc jak tři roky, kdy poštou dorazila poslední velká zásilka s rostlinami. Pro někoho by dvě desítky rostlin mohlo být zásilkou malou až zcela nepatrnou, vše je relativní…

Takový den byl pro mě vždy velký svátek, přímo vánoce. Nebo aspoň jsem si připadal šťastný jak malé dítě před vánočním stromkem, pod kterým našlo plno dárků. Teď už můžu čekat jen ty kalendářně správné vánoce. Radost z nových kytek si musím na dlouhou dobu odepřít, ale pokud se na to podívám z té lepší stránky, je aspoň více času na utužování vztahů s kytkami, které tu mám. Především se s nimi pořádně seznámit a naučit se víc jim rozumět a lépe je pěstovat. A že je jich na jeden menší byt víc než dost.

Abych se dopracoval k hlavní hrdince dnešního vyprávění, kterou dnes nebude tilandsie, ale dischidie. V tom balíku s objednanými tilandsiemi, bromeliemi, anturii a dischidiemi bylo přiloženo kromě těch objednaných i několik krásných dárků a také jeden jediný, který mi hned do oka nepadl. Dischidia hirsuta, uvedená jako D.hirta. Pod jménem Dischidia hirta je uvedená v knize „Rostliny pro vzdušné zahrady“ a také nabízena na českém internetovém obchodě s bromeliemi. Mimochodem, zmíněnou vynikající knihu vyprodávají za směšně nízkou cenu v síti obchodů Levné knihy, pokud ji nemáte a ještě ji tam mají, neváhejte. 

Na internetu jsem rostlinu našel vždy pod názvem Dischidia hirsuta, slovo hirsuta jsem objevil i u jiných rostlin, je překládané jako chlupatá, srstnatá. Listy a stonky Dischidia hirsuta jsou opravdu porostlé jemnými chloupky, které jsou k vidění pro člověka s velmi dobrým zrakem. Bez něj je snadno přehlédne.

První dojem ze setkání s touto rostlinkou, jak už jsem se zmínil – nic moc. Rozdvojující se výhon s několika lístky na bezovém kolíku spíš se symbolickou podložkou z mechu pod rostlinou. Ani jsem ji nějak víc nezkoumal a pověsil k ostatním, v té chvíli pro mě mnohem atraktivnějším D. platyphylla a D. imbricata. Stejně jako ostatní dostala každé ráno svou dávku vody, orosením, podobně jako tilandsie. Po krátkém čase začalo i toto dischidiové kačátko přirůstat. Nový výhon se pokoušel omotávat kolem drátěného háčku kolíku, z něhož jsem ho pravidelně odmotával a snažil se přirůstající výhon motat dokola kolem bezového kolíku. Nové lístky Dischidia hirsuta jsou vždy více vybarvené, tak nějak do červenohněda a až dorostou do své plné velikosti, dostanou svou typickou  zelenou barvu. Proti světlu, zvlášť proti slunci se zdají průhledné, téměř jako ze skla. Za zmínku stojí i povrch listů, u kterého při důkladnějším zkoumání objevíte jakési pravidelné vlisy. Ve zmíněné knize je uvedeno, že starší listy mohutní a sílí do zásobních orgánů. U mé rostliny se zatím žádný neutvořil, listy, stejně jako u ostatních dischidií, mírně sukulentní jsou, jinak by ani nemohly být při tom relativním minimu vody tak svěže zelené.

Zelené listy nejsou jedinou ozdobou této rostliny, dalším jejím trumfem jsou její květy. U některých dischidií rostou květy ve svazcích, na stejných stopkách, jak to známe u známějších voskovek (Hoya). D. hirsuta má u dvojice lístků kvítek vždy jediný, zato ve dvou odstínech červené. Ve spodní části je tmavší „baňka“, v hořejší je pět světlejší „pěticípá koruna“. V loňském roce kvetla asi jen měsíc, letos už dva a ještě nekončí.

Jak jste určitě poznali, Dischidia hirsuta je pro mě dnes jednou z nejhezčích dischidií, snad je dokonce tou nejoblíbenější. Nemá tak efektní listy, jako „imbricata“ a „platyphylla“, je tak nějak obyčejně krásná. Jak  jsem se dočetl na internetu, Dischidia hirsuta se nachází v mnoha formách. Roste jako epifyt v jihovýchodní Asii od nížin do poloviny vysokohorských lesů, v Thajsku, Indonésii, na Filipínách a zřejmě i jinde.

Na internetu jsem také našel doporučení pěstovat na slunném místě a udržovat vlhké kořeny. Mám ji zavěšenou na okně, hned u skla, trochu slunce má pozdě odpoledne. Od jara do podzimu rosím prakticky každý den, za slunných dní ji pořádně proliju. V zimě méně vody, ale téměř každý druhý den při teplotě do osmnácti stupňů. Používám stejnou vodu jako na tilandsie, tj. převařenou, se symbolickou kapkou hnojiva. Protože to není dešťová voda, přece jen se na listech objevují usazeniny z ní. Proto byla nafocena hned po zalití, kdy to není vidět.

Pokud by dischidie vzbudily váš zájem, stojí za to kouknout buď do zmíněné knihy Ing.Ježka nebo na internetové adresy www.bromelia.cz, www.dischidia.com, a www.epiphytica.com, jen tak, nebo třeba pro inspiraci, jaké zajímavé rostliny se dají v bytech pěstovat. J. K.

Foto © Martin Hetto

http://picasaweb.google.com/fototrilobit/DischidiaHirsuta#

http://picasaweb.google.com/fototrilobit 

Summary:

Description and experiences with growing of  epiphytic Dischidia hirsuta.

Fotografie 2:

1.+ 2. Květ D. hirsuta (The flower of  D. hirsuta)