ZEL(e)NÉ LISTY

Cyphostemma juttae (Gilg & Brandt) Descoings

Fotografie 1:

1. Cyphostemma juttae

2. Květ C. juttae (The flower of  C. juttae)

3. List C. juttae (The leaf of  C. juttae)

...............................................................................

Pokud občas píšu o zástupcích rodu Cyphostemma z čeledi Vitaceae, nemohu se jednou vyhnout cyfostemě nejznámější a to sice C.juttae. Je pojmenována po manželce jednoho slavného sukulentologa, tedy něco obdobného jako jiné sukulenty nesou druhové jméno jarmilae po jiné manželce jiného (českého) botanika. Nějaký čas jsem toto téma odkládal, jednal jsem čekal na květy u svých větších rostlin a jednak jsem si chtěl sám udělat jasno mezi dvěma velmi podobnými a často zaměňovanými cyfostemami C.juttae Descoings a C.bainesii Descoings.

Květy se dostavily, literatura nastudována, detaily prozkoumány. Mohu tedy psát. Cissus juttae, jak znělo původní jméno této rostliny, je poměrně typický a skoro před 100 lety popsaný pachykaul. Při revizi rodu panem Descoingsem v roce 1967 došlo k přeřazení do nového rodu Cyphostemma a také k oddělení druhu C. bainesii. Český sukulentář, který si pořídí běžně nabízenou C.juttae, dříve nebo později zatouží i po C.bainesii. A zde je trochu problém, protože i já mám několik květináčů s cedulkami C.bainesii, které však nepochybně obsahují stále tutéž C.juttae. Rozdílů je několik, ale nejviditelnější je horní povrch listů, kdy u C.bainesii je po celé ploše jemně vlnatě plstnatý a u C.juttae je buď zcela holý, nebo v místech žilnatiny je žláznatě chloupkatý (viz fotodetaily v koláži).

Zpátky k C.juttae. Přestože u sukulentů preferuji semenáče, dá se s klidem říct, že i řízkovanci této cyfostemy v rukou zkušeného pěstitele vypadají naprosto excelentně. Jedna moje kytka je právě takovým řízkem z rostliny z jihoafrické pěstírny. Tyto kytky obecně mají velkou vůli po životě a dokážou obrážet i z krátkých nařezaných špalíků, z vrcholových řízků, nebo naopak i z pařezů dole u báze. Jenom je potřeba mít určitý cit a vědět, kdy a jak zalévat. Jedna věc je ale sdělitelná okamžitě – když už Cyphostemma juttae roste a je příhodná teplota, nešetřete ani vodou ani hnojivem. Též čím větší hrnec místo květináče, tím spokojenější a rychleji tloustnoucí stonek. A když je tento hrnec ještě přes léto ve volném ustájení někde na slunečné terase, neví kytka samým blahem, co má dělat a velmi často se pustí do kvetení. Někdy se podaří sprášit i samostatnou rostlinu, při jejich větším počtu a dostatku hmyzu je výsledek téměř jistý a početný. Upřímně mě trochu zaráží, že i když je Cyphostemma juttae domovem v Namibii a tudíž musí růst i v oblastech zimních srážek, nějak se v našich podmínkách přizpůsobila letnímu režimu.

Další doporučení je určitě se nepokoušet zalévat tento pachykaul v době, kdy spí a je lepší s první jarní zálivkou počkat, až si o to sám řekne. Někdy se stává, že na jaře objevíte někde na stonku (nejčastěji buď na jeho vrcholu nebo naopak dole při bázi) uhnilou nebo vyhnilou část. Netřeba hned ronit slzy, pokud vše uhnilé opatrně odstraníte, vyškrabete a vydenzifikujete, protože cyfostemy si umějí i s hlubokými ranami a poškozením dobře poradit. Vše se nakonec zacelí a váš originální kousek roste s několika šrámy spokojeně dál.

Mám tyhle tlouštíky z čeledi révovitých tuze rád a těžko se mi odolává nabídkám zahraničních i tuzemských firem, které občas nabízí další báječné cyfostemy. A tak vcelku pravidelně podléhám a dokupuji další kousky původem napříč Afrikou i Madagaskarem. J.

Fotografie 2:

1. + 2. Cyphostemma juttae

Summary:

Description nad experiences with growing of Cyphostemma juttae from family Vittaceae.

Fotografie 3:

1. Cyphostemma bainesii

2. List C. bainesii (The leaf of  C. bainesii)