ZEL(e)NÉ LISTY

Cynanchum verrucosum (Descoings) Liede & Meve (2001)

Fotografie 1:

1. Latex, vytékající z rány na stonku

2. Květy

3. Cynanchum verrucosum

4. Detail povrchu starší části stonku

.....................................................

Chróstal stále asi nemá potřebnou inspiraci, ale protože naše sbírku netvoří jen rostliny ladných tvarů a forem, tu a tam dostanou slovo i různé obludky a klacíky. Třeba následující Cynanchum verrucosum - asklepka, pocházející ze suchého jihu ostrova Madagaskar.

Naprosto nechápu, jak ji mohl někdo v přírodě najít. Nikdy jsem tam osobně nebyla, ale představuji si vlhkým mořským větrem formované písečné duny u mysu sv. Marie, přecházející v nehostinný trnitý buš, kde se podobných klacíků, jako je C. verrucosum, proplétá bezpočet. Zelené neovíjivé stonky dnešního C. verrucosum do průměru 1cm rostou (dokud to jde) vzpřímeně, řídce se větví po celé délce a důležitým znakem je jejich hrbolatý povrch. Mladé části stonků jsou svěže zelené, starší pokrývá tenká popraskaná vosková vrstvička.

Ač to nevypadá, rostlina má i listy (3-4 x1 mm) na kraťoučkých řapících, které však záhy ztrácí - k asimilaci si vystačí se zeleným povrchem stonků. Květy se objevují v řídkých shlucích po 2- 3, jsou pro cynancha typické drobné dvoubarevné - úzké petaly hořčicově žluté barvy, přecházející ke koncům až do růžova, jsou u báze spojené a ke koncům mírně zprohýbané, ve středu je korona bílé barvy. Uvádí se, že mají vydávat medovou vůni, prováděla jsem letmo kontrolu, po které mohu zkonstatovat jen to, že určitě nesmrdí. Trochu jsem se bála okamžiku focení detailů rostliny a ukázalo se, že právem. Kořeny rostliny totiž nejsou ńikterak košaté, takže se mi rozvětvený klacík jednoduše vyvrátil z květináčku.

Pěstování C. verrucosum je hodně jednoduché, je vidět, že je rostlina z domoviny, odkud pochází, zvyklá na lecjaké příkoří. Před přehnaným slunečním žárem ji chrání hrbolatý povrch, před vysušováním zase zmiňovaná vosková vrstvička na stoncích. V případě nouze klidně obětuje některou z větví. Vodu u nás dostává nárazově, když si na ní jednoduše vzpomenu. Musí se jen občas kontrolovat, jestli neodschne od báze, pak by se musela rychle přeřízkovat, což by také asi neměl být problém.

Pokud by si někdo usmyslel pořídit si celou kolekci různých rostlin rodu Cynanchum, myslím, že by mu stačilo obejít prodejní stoly na hlavních republikových akcích s prodejem rostlin a založil by základ netradiční sbírky, kterou by mu určitě alespoň kolega Chróstal záviděl... Hlavně by s cynanchy až na prostorovou náročnost neměl jinak moc práce, což se o některých dalších sukulentech říci nedá... R.

Fotografie 2:

1. + 2. Květ C. verrucosum