ZEL(e)NÉ LISTY

C.x marchandii Friedr. a C.x justi-corderoyi Jacobs. & Poelln. aneb když se nám do sbírky zatoulají kultivary a kříženci

Fotografie 1 - Crassula x marchandii

1. Detail listů (Detail of leaves)

2. Květenství (Inflorescence)

3. Crassula x marchandii

............................................................

Kultivary a křížence v naší sbírce abyste lupou pohledali, ale i když se jejich počet dá spočítat prstech jedné ruky, jsou zde a už asi navěky u nás zůstanou. Botanický druh má pro nás vždy přednost. Některé z oněch kříženců jsou vlastně přírodními hybridy, tedy rostlinami, které vznikly prokřížením v přírodě (hmyzu je jedno, jestli sprašuje čistě nebo oblétne všechny otevřené květy v okolí bez ohledu na příbuznost). Dnes bych vám představila dva hybridy tlustic, jeden přírodní a druhý, který vznikl pravděpodobně záměrnou hybridizací a následným šlechtěním dvou zajímavých krasul.

Přírodní hybrid mezi C.grisea a C.plegmatoides s názvem C.marchandii jsem si pořídila promyšleně, je to totiž docela vzhledná krasulka a když už se naskytla příležitost si jí v Holandsku zakoupit, neodolala jsem. Rostlinka je to nevelká, přesně tak, jak to mám ráda. Podobá se víc na C.plegmatoides, s kterou jí spojuje kompaktní, sloupkovitý růst stonků, schovaných pod přisedlými listy. Druhému z rodičů (C.grisea) není podobná asi ničím. Od obou se odlišuje hladkým povrchem zelených listů. Řídké květenství je nic moc, květy jsou nenápadné, s drobnými bílými korunními lístky. Pojmenovaná je podle G.Marchhanda, který měl na starosti sbírku krasul u Marniera Lapostolle (i po něm je pojmenováno několik sukulentů) v Les Cedres (jižní Francie). S pěstováním mnoho zkušeností nemám, předpokládám, že se rostlina dá množit stonkovými řízky. Dostala jsem jen varování, že je to kytka nevyzpytatelná a musí se s ní docela opatrně. Její vzhled napovídá, že si vystačí s malým množstvím vody a podobně jako u řady dalších sukulentních rostlin je dobré vyhnout se zálivce "na list". Ale to vše se vyzkouší až v budoucnosti.

Druhý hybrid k nám doputoval víceméně omylem spolu s úplně jinou skupinou rostlin. Na C.x justi-corderoyi jsem se dívala s určitým despektem pěstitele, který hybridy a kultivary zrovna nemusí. Uznávám, že jsou to rostliny vyšlechtěné či prokřížené pro vizuální efekt a jsou často mnohem méně náročné na pěstební podmínky, než jejich původní botaničtí předkové. Člověk však nemůže pěstovat všechno a třeba u nás dvou s Jirkou mají botanické druhy jasnou přednost před kříženci. Proto jsem se tehdy u C.x justi-corderoyi rozhodla, že se rostliny zbavím a rozdám ji případným zájemcům. Záměr se zcela nezdařil i díky tomu, že z dospělých napitých rostlinek při neopatrné manipulaci odpadávaly listy a ty se prokazovaly neuvěřitelnou schopností hodně rychle vytvářet nové rotlinky. Pro ty, co potřebují rostlinky pro známé či na výměnu a neváhají rostlinky rozebírat na množitelné části, je to naprosto ideální kytka. Proč jsem si tento kultivar nakonec nechala? Jedna z rostlinek začala koncem léta nakvétat a v okamžiku, kdy jsem na počítaači prohlížela makrofotky detailů květů i listů, mi poklesla čelist. Povrch listů totiž pokrývají zvláštní perličkovité papily, které způsobují, že listy vypadají jako poseté korálky či droboučkými krůpějemi rosy. Na tmavězelených listech, od sluníčka vytónovanými do červena a posetými červenými skvrnkami, tyto korálky neobyčejně vyniknly a udělaly z mnou podceňované rostliny uznávaný kousek naší sbírky. V těchto dnech se otevírající přisedlé narůžovělé květy už jen rostlinku dozdobily k výslednému efektnímu vzhledu.

Tento pravděpodobně umělý hybrid pochází ze zkřížení C.perfoliata v.minor(syn. C.falcata) a C.exilis (o obou jsme už psali). Podle toho, který poddruh C.exilis se zasloužil o vypěstování nové rostliny, vzniklo několik forem tohoto hybridu (např. od C.exilis ssp.cooperi to byla C. 'Justus Corderoy' a od C.exilis ssp.schmidtii to byla C. 'Pulverulenta'). Je otázkou, zda už u těchto forem nezapracovala určitá selekce. Opět pro úplnost dodávám, že pan Justus Corderoy, podle kterého se hybrid nazývá, pěstoval sukulenty v Blewbury (předpokládám, že v Anglii) a jeho jméno takto zůstane zvěčněno na věky. Pěstování je snazší, než u předchozího druhu, jen si opět dávejte pozor na vodu na listech (pro předcházení rezavých skvrn) a hniloby (u nás v létě jedna rostlina na parapetu v blízkosti kompostu sousedů podlehla černé hnilobě, což mě při dostatku obrůstajících, nezáměrně vytvořených listových řízků až tolik netrápilo). Tedˇ v zimě dávám vodu velmi zřídka a kvetoucí kytka je naprosto spokojená.

To by tak bylo asi všechno, víc hybridů rodu Crassula u nás nenajdete ani teď a asi ani v budoucnosti, protože je ještě tolik krásných botanických druhů, kterým bych neodolala, že je škoda jim neprozřetelně zabírat místo. Kdo však po prokřížených či vyšlechtěných krasulkách touží, tomu je v žádném případě neberu, zvlášť, když podědily po svých rodičích jen ty nejlepší vlastnosti. A nezapomeňte se na ně občas podívat hodně zblízka, budete určitě mile překvapeni... R.

Summary:

Description and experiences with growing of natural hybrid Crassula x marchandii and hybrid Crassula x justi-corderoyi.

Fotografie 2 - Crassula x justi- corderoy

1. Detail listů (Detail of leaves)

2. Crassula x justi- corderoyi

Fotografie 3 - Crassula x justi-corderoyi

1. - 3. Květy (Flowers)