ZEL(e)NÉ LISTY

Crassula streyi Toelk. (1973) - tlustice, klamající tělem

Fotografie 1:

1. Crassula streyi

2. C. streyi - květenství (inflorescence)

.................................................................

V jednom z předchozích článků jsem si pochvalovala drobné, kompaktní krasulky, jak jsou pohledné a nezabírají moc místa. Měla jsem na mysli rostlinky typu C. deceptrix, C. tecta, C. columella apod.. Jak sami vidíte, dnešní rostlina splňuje tak akorát kritérium pohlednosti, jinak připomíná spíš nějakou středně vzrůstnou kalanchoi, a tak o kompaktnosti nemůže být ani řeč. Přesto jsem si ji pořídila, už nějakou dobu jsem totiž po ní pokukovala u jednoho našeho plzeňského kolegy. Ona prostě tak nějak vybočuje ze všech zelených či sivých druhů rodu Crassula a vlastně i dalších zelených sukulentů. Je to dané nepřehlédnutelným kontrastem zelené, plastickým reliéfem žilnatiny zbrázděné vrchní strany listů a jejich spodní strany barvy jiskrného červeného vína třeba zrovna z její domoviny - jižní Afriky. Pravda, v pobřežních oblastech hornaté jihoafrické provincie KwaZulu - Natal, odkud C. streyi pochází, zrovna asi vinařské oblasti nenajdete, ty byste museli hledat na slunném jihozápadě Jihoafrické republiky, ale to jen na okraj.

I když některé sukulenty, rostoucí v natalských Dračích horách, snášejí docela slušně dočasné nižší teploty naší zimy, zrovna C. streyi by docela trpěla, má raději subtropické podnebí. Napovídá tomu i její habitus: jednotlivé přisedlé listy větších rozměrů by asi při prvních větších mrazech vzaly za své a rozptýlené kořeny by asi mnoho energie neuchovaly. I výška dospělých rostlin (nad 20 cm) by mohla být jen na překážku – čím víc toho při mrazech kouká, tím víc toho omrzne, zvlášť, když to obsahuje vodu, jako u sukulentů. Rozvětvené květenství na vyšší lodyze nepřipomíná typické krasulovité květenství, bílozelené hvězdice květů směřují spíš někam do rodu Sedum. Květy se otevírají postupně, což je při velikosti květů (asi 1cm) naprosto zřetelné a nepřehlédnutelné.

O tom, že jsem si delší dobu na tento druh dělala až nepochopitelně zálusk, jsem psala už v úvodu. Radost mi udělal až náš sukulentářský kolega z Českých Budějovic, který mi takto splnil i několik dalších sukulentních snů: kromě C. streyi jsem od něj dostala mimo jiné i Dorstenia tenuiradiata s nádhernými dlouze paprsčitými květenstvími a Jatropha multifida s úžasně vykrajovanými listy. Crassula streyi byla celé léto spokojená venku na čerstvém vzduchu, ale před prvními podzimními nočními mrazíky jsem ji raději schovala do bezpečí skleníku. Zde brzy nakvetla, sem tam jí ještě dám trochu vody, ale v zimě budu raději vodou šetřit, přizpůsobím se potřebě rostliny (tu poznám podle jejího vzhledu - nerada bych, aby se začala nějak rapidně sesychat).

Na závěr budu tak trochu za chytrou a vysvětlím divné druhové jméno rostliny (ať žijí encyklopedie). Ona totiž dlouho unikala pozornosti botaniků, teprve až na začátku 60. let minulého století ji v blízkosti města Port Edward sbíral R. G. Strey (odtud jméno) a k vlastnímu popisu C. streyi došlo Toelkenem až o deset let později. Později o dalších 20 let se dočkala jednoho dalšího (slepého) revizního přepisu P. V. Heathem na Septimia streyi. Ale jak mohla takováto vzrostlá a výrazná sukulentní rostlina tak dlouho odolávat pozornému oku objevůlačných sběratelů, mi ani trochu nejde do hlavy... R.   

Summary:

Description and experiences with growing of Crassula streyi from KwaZulu - Natal in RSA.

Fotografie 2:

1. C. streyi - květ (flower)

2. Crassula streyi