ZEL(e)NÉ LISTY

Crassula elegans Schoenl. & Bak.f.(1902)

Fotografie 1 - Crassula elegans ssp.namibiensis

1. Listy (Leaves)

2. Květenství (Inflorescence)

3. Rostlina s květenstvím (Plant with inflorescence)

................................................................................

Když nepočítám klasickou Crassula ovata, česky nazývanou tlusticí, s kterou asi začíná spousta nových sukulentářů, Crassula elegans byla jednou z mých prvních krasulek. Doprovází mě už 5 let, přežívá naprosto bez úhony a ochotně rok co rok kvete. Kdysi mi ji spolu s několika dalšími druhy poslal jeden šikovný moravský pěstitel v důvěře, že budu vědět, jak se o ty všechny tehdy pro mě převzácné dary starat. Hodně riskoval, v té době jsem sukulenty pěstovala jen pár let a znáte to, ze začátku se po prvních pěstitelských úspěších člověk cítí tak trochu jako mistr světa, teprve až s věkem a zkušenostmi přichází na to, že se bude muset učit celý život, protože říše sukulentů je nekonečně široká, rozmanitá a složitá. Nakonec největšího odborníka najdete ve člověku, který vystupuje skromně a s přibývající úctou k rostlinné říši. Jen takový člověk je ochotný uznat své případné omyly a pracovat na jejich napravení. To už jsem se ale moc rozvášnila a měla bych se asi vrátit k naší krasulce.

Rostlinka je to miniaturní, nevysoká, s přibývající délkou poléhavý stonek nese nevelké vejčité až polokulovité listy, při dobrých světelných podmínkách hustě nahloučené nad sebou. Konec listů může být s tupou či ostrou špičkou, jejich zelená (na přímém slunci až fialová) barva prosvítá podle množství jemných chloupků.

Od poloviny léta se začíná na vrcholech stonků objevovat květenství na krátkém červenavém stvolu, drobné trubkovité květy mají bílé až krémově zbarvené korunní lístky. Odkvetlé květy změní barvu do rezavěhněda a pokud je mechanicky neolámete, zůstávají na rostlinkách velmi dlouho. Pokud provedete čisté opylení, vzniknou drobná semena, která je dobré včas vysít, aby neztratila klíčivost. Pozor na letní hmyzí opylovače, kteří většinou zapracují na neřízených mezidruhových křížencích, když přelétávají z květu na květ a pak vznikají neurčitelné rostliny třeba s odlišnou barvou květu či nezvyklým habitem, u kterých se ani neví, kdo byl otcem. Ty jsou možná vzhledově zajímavé, ale pokud nejsou s evidovaným původem, nadělají podle mého jen vrásky případným budoucím určovatelům.

Dá se očekávat to, že při velké variabilitě povrchu listů vzniknou jednotlivé poddruhy. Základní C.elegans ssp.elegans roste na jihu Namibie a v jihoafrických provinciích Severní a Západní Kapsko. Tento poddruh má listy řídce či hustěji pokryté chloupky. C.elegans ssp. namibiensis z jihu Namibie je typický shluky chloupků na listech, vytvářejících více či méně zřetelné bílé bradavičky, podobné těm, co má např. Crassula ausensis ssp.titanopsis. Stonek tohoto druhu má tendenci dole dřevnatět, tudíž stonky vydrží růst delší dobu vzpřímeně.

Oba poddruhy je dobré čas od času olámat a omladit, zvlášť, když už poléhání stonků přeroste únosnou mez. S vodou moc nehýřím, čas od času rostlinám dám trochu vody, v chladném zimním období vodu vynechávám raději úplně a napravím to během déletrvajících slunečních dnů, kdy se skleník více prohřeje. Od teplejšího jara do podzimu dávám vodu častěji, ale když občas z nějakého důvodu zapomenu, na rostlinách to vůbec není poznat.

Jsem ráda, že jsem oba darované poddruhy udržela do dnešních dnů, že jsou podle vzhledu a intenzity kvetení asi docela spokojené. Dnes už těmto prvním krasulkám přibyla řada dalších rodových kolegyň, ale je asi fajn, že jsem si své krasulovité začátky "odbyla" právě na tak nenáročném druhu, jako je C.elegans. R.

P.S.I. (2.1.2009) – Protože se nad rostlinou z první fotografie strhla docela fajn diskuse v komentářích i mailech (konečně víme, že nás čtete), nedalo mi to a protože dnes svítilo sluníčko, mohla jsem onu rostlinu znovu pořádně prozkoumat a nafotit. Musím přiznat, že mi byla původně určena jako C.elegans ssp.namibiensis. Nikde jsem si však nevšimla oněch inzerovaných bradaviček na listech. Přiznávám, byla jsem slepá. Dnes jsem je skutečně našla a je zajímavé, že na jedné rostlině byly listy čistě chlupaté i se shluky chlupů do naprosto výrazných krupiček. O rostlině navíc vím, že pochází z Namibie, tedy se velmi pravděpodobně jedná o netypický (hodně chlupatý) poddruh namibiensis. Tím se tedy omlouvám čtenáři Mirkovi za mystifikaci, nemusí pravděpodobně nic přepisovat. I když… Jak psal včera Fanda V., rozdíly mezi oběma poddruhy jsou nakonec velice sporné a existuje tolik forem tohoto druhu, že těžko říct, kde končí ssp.elegans a kde už začíná ssp.namibiensis. C.elegans ssp.elegans tedy (jak mi radil) bude skutečně asi rostlina ze třetí fotografie, kterou mám bez původu.

Přepíši tedy popisky fotografií a přidávám čtvrtou. Děkuji (upřímně) vám všem, že nás pozorně čtete a hlídáte správnost údajů. Víc hlav, víc rozumu a při určování původně bezejmenných kytiček jako když to najdu…

Description and experiences with growing of Crassula elegans.

Fotografie 2 - Crassula elegans ssp.namibiensis

1. Listy (Leaves)

2. Květenství (Inflorescence)

3. Rostlina s květenstvím (Plant with inflorescence)

Fotografie 3 - jiná forma C.elegans

1. Rostlina s květenstvím (Plant with inflorescence)

2. Květy (Flowers)

Fotografie 4 - C.elegans ssp.namibiensis z první fotografie