ZEL(e)NÉ LISTY

Corallocarpus bainesii (Hooker) A.Meeuse - příběh o statečné tykvi

Fotografie 1:

1. Úponka

2. Corallocarpus bainesii

3. C.bainesii dnes (C.bainesii today)

.........................................................

Mnoho kytek z mého „tykvovitého“ období mi do dnešních dnů nezůstalo. Sukulentní tykvičky (čili čeleď Cucurbitaceae) nějak přehnaně choulostivé nejsou, ale přece jen asi potřebují něco, čeho se jim u mě dostává v míře menší než malé. Jeden z posledních mohykánů, před jehož vůlí k životu musím tímto článkem smeknout, je Corallocarpus bainesii, špalík jenž několikrát přišel o kořeny a jednou i o kus kaudexu, přesto však i letos začíná obrážet novými pupeny a chystá se na další sezónu.

Popravdě už si nepamatuji, kde jsem k němu před lety přišel, v českých zemích jsou to spolu s Corallocarpus boehmii celkem často nabízené rostliny. Když o tom tak přemýšlím, měla by jít odzkoušet nějaká spolehlivá kultura, ale bylo by potřeba víc rostlin a počítat s úhyny. On je tam totiž jeden rozpor – když už má koralokarpus ty svoje správné podmínky, tj. teplo+slunce+vodu, je poměrně velmi bujně rostoucí, vytváří velkou zelenou hmotu na svých výhoncích a o to víc potřebuje výživy a vody. A na druhé straně je poměrně citlivý na hnilobu kořenů, která rychle přechází do stonku a rostliny včera spokojené dnes neslavně končí.

Raději se však pustím do rekapitulace obecných informací. Rod Corallocarpus je menší rod tykvovitých liján, z nichž je zhruba 15-18 druhů se znaky sukulence, především v tloustnoucím stonku, či jeho bázi. Tyto druhy jsou svým výskytem celkem široce rozpřaženy od Afriky a Madagaskaru přes Arábii až do Indie. Corallocarpus bainesii je z nich položen „jihoafricky“ od Namibie a JAR na západě, přes Botswanu a Zimbabwe ve středu, až po Mozambik a Tanzánii na východě. K tomu se navíc ještě vyskytuje i na Madagaskaru a na Komorských ostrovech. V přírodě a v dospělosti má dosahovat výška kmene 1m, z něhož vyrůstá několik vytrvalých ztloustlých větví. Na těch se pak v období růstu tvoří bohatá zelená masa v podobě chlupatých výhonů s chlupatými střídavými lístky. Jedná se o popínavou záležitost, jenom stonky se neovíjejí, ale přichytávají pevnými a dlouhými úponkami.

Na žádné fotce z kultury jsem žádného metrového obra neviděl, asi se všichni hrabou s menšími rostlinkami a bojí se je víc přikrmit, aby je nevyhnaly z jejich skleníků. Každopádně jsou bujné jednoleté výhonky celkem zajímavé svou chlupatostí a zřetelnými podélnými hranami, a mladé listy jsou už úplně parádní, hlavně v době, kdy jsou ještě trochu sevřené. Jsou pěkně zubaté i chlupaté zároveň, s výraznou vystouplou žilnatinou a na spodní straně se tvoří drobné kulovité výpotky, které jsme ukazovali už u cyphostem. Někde jsem v poslední době četl, že to je optická ochrana rostliny před hmyzem, aby už na tyto listy nekladl další vajíčka.

C.bainesii od útlého věku pravidelně kvete, v úžlabí listů se tvoří několik květů buď samčích nebo samičích (viz foto) a celkem není problém je uměle sprášit. Plodem jsou, jak jinak u tykvovitých, malé tykvičky většinou červenavé barvy.

Pořád jsem se ale nedostal k oné „statečnosti“ z názvu článku. Ten můj vytrvalec totiž přišel před dvěma lety v plném létě o všechny kořeny a spodní část pachykalního stonku. V rámci záchrany se ostřihla většina zelených výhonů a pak se zespodu řezalo a řezalo až do zdravé tkáně. To se zase musí nechat – většina tykví si s těmito zásahy umí poradit a zacelit všelijaké rány osudu. V polostínu, po nastimulování a dobrém zaschnutí řezné rány, se naštěstí dobře napitý zbytek kmínku po umístění na mírně vlhkou pemzu podařilo znovu zakořenit. Pak už se kmínek v květináči jen zajistil většími kamínky tak, aby zaschlá rána zůstala nad substrátem a jen drátovité kořeny směřovaly dolů do květináče a nasávaly výživu. Vznikla z toho mírně chůdovitá kompozice s kaudexem na patro. Ale od té doby je s hnilobou nějak pokoj. Je tedy pravda, že si ji od té doby víc všímám a žasnu nad tou vůlí koralokarpusu přečkat drsnou amputaci, snahu odpustit mi hrubou pěstitelskou chybu a dál vegetovat a kvést. J. 

Summary:

Description and experiences with growing of  Corallocarpus bainesii from family Cucurbitaceae.

Fotografie 2:

1. Samičí květ (Female flower)

2. Rostlina v suchém období (Plant in dry seassion)

3. Samčí květ (Male flower)

4. Corallocarpus bainesii