ZEL(e)NÉ LISTY

Ceropegia radicans Schlechter (1894)

Fotografie 1:

1. Ceropegia radicans - listy (leaves)

2. C. radicans - květ (flower)

....................................................................

Pokud někdo z vás čtete tento článek, předpokládám, že asi nemáte jen jedinou sukulentní rostlinu za oknem na parapetu, určitě vlastníte a opečováváte alespoň malinkou sbírečku sukulentů, a možná i něco většího, rozsáhlejšího. Rostliny patří jen vám, sami si určujete, kdy zalít, kdy ošetřovat, kam umístit a co příště nakoupit. Pokud něco podceníte, zanedbáte či přeženete, můžete to vyčítat jen sami sobě. Občas se však stává, že této šílené vášni propadnou dva. Nemyslím tím sourozence, myslím partnery. Je to na jednu skvělá věc v tom, že si nevyčítají utrácení prostředků a času ve prospěch rostlin, nežehrají, že se nakupuje botanická literatura, že jsou pak rostliny rozeseté na všech možných i nemožných místech a že se veškerý volný čas podřizuje potřebám sbírky. Nepříjemné je to ale v tom, že čas od času dochází ke střetům ohledně koncepce sbírky, rozsahu zabraného místa a toho, kdo za jaké druhy odpovídá. Asi v tom nejsme sami, několik z vás to botanicko-partnerské hašteření jistě zná také.

Když se Jirka rozhodl sbírat zajímavé hlíznaté ceropegie, tak trochu „ostrouhaly“ ty bez podzemních zásobních orgánů, co se nám pár let před tím tak nějak historicky nashromáždily. Netuším, zda jsem o tom již nepsala, ale jednoho dne se mi jich zželelo (sirotků opuštěných a přehlížených smajlík), roztřídila jsem je, popřesázela a našla jim šikovné místo na nové polici s dostatkem místa pod ní. Tyto ceropegie jsou sice vzhledem o něco méně pohledné, ale co se týče květů si v ničem nezadají se svými vzhlednějšími a vyhledávanějšími hlíznatými kolegyněmi. Můj názor je, že ty květy jsou často i větší a nápadnější, aby tak nějak vyrovnaly vzhledový handicap.

Při naší společné návštěvě Ferdy Ostapenka na Roudnicku jsme si z jeho pestré sbírky sukulentů odnesli několik zelených dárečků, kromě jiného i řízky z dvou nádherně kvetoucích ceropegií s tím, abychom si je dourčili sami. Díky internetu a jedněm německým specializovaným stránkám to ani nedalo moc práce, stačilo si počkat na příští rok a okamžik, kdy zasazený řízek poprvé vykvetl i u nás doma a květ se zdokumentoval.

Ceropegia radicans z jihoafrické provincie Východní Kapsko má oproti jiným „klacíkovitým“ ceropegiím výhodu v tom, že je její v průměru asi půlcentimetrový stonek celkem hustě olistěný trvalými, na konci špičatými listy (tvar vejčitě eliptický až okrouhlý, velikost 4 x 2,5 cm). Nepůsobí proto bez květů tak fádně a nevýrazně, jako třeba na ZL již uvedená C. ampliata. A když rostlina rozkvete, je teprve na co se dívat. U báze úzká květní trubka s rozšířením v horní polovině může mít až 8 cm délky, je z venku nenápadně zelenkavá s rovněž bledými purpurovými skvrnkami. Když se květ v horní části rozvine, ukáže se vnitřní strana na koncích spojených laloků. Ta je uvnitř porostlá dole u ústí kratšími, hustějšími a  ve vyšších partiícch delšími a brvitými bělavými chloupky. Barvy se těžko definují (pokud nechci doslova opisovat z encyklopedie), nakonec si vše snadno prohlédnete na fotografii.

Další  výhodou C. radicans je snadné pěstování, rostlina má tendenci kořenit z nodií stonku kdekoliv se přiblíží do těsné blízkosti substrátu. Substrát klasicky propustný, umístění rostliny někde, kde má pak stonek možnost buď se ovíjet, nebo se vyvěsit a přitom nepřekážet. O dostatku světla ani nemluvím, to je samozřejmostí a ještě připomenu, že vodu ceropegiím bez zásobních hlíz dávám i v zimě (při teplotě v průměru kolem 12° C zalévám asi tak 1x za 14 dní).

Pro úplnost musím dodat, že se můžete setkat i s mírně odlišnou C. radicans. Barva květu by souhlasila, cípy květu jsou však kratší, i listy jsou menší a jejich okraje zvlněné. Tato odchylka se dočkala vlastního jména alespoň v rámci poddruhu – C. radicans ssp. smithii.

Tak vidíte, to by bylo, abych postupně nepředstavila všechny ty mírně opomíjené sestřičky Jirkovo hlíznatých krasavic, když už předvádí takovou variabilní a nepřehlédnutelnou nádheru v podobě výrazných květů, lákající případné, u nás však zřídkavé hmyzí odvážlivce –opylovače. V případě C. radicans to ode mě snad nebyla příliš velká opovážlivost.   R.

Summary:

Description and experiences with growing of Ceropegia radicans from family Apocynaceae.

Fotografie 2:

1. + 2. Ceropegia radicans - květ (flower)