ZEL(e)NÉ LISTY

Ceropegia cancellata Reichenbach

Fotografie 1 - Ceropegia cancellata se širšími listy

.....................................................................................................

Minule jsem slíbil sukulent, tak co mi tedy zbývá, navzdory kvetoucím cibulovinám Eucomis vandermerwei a Apodolirion sp. přijde dnes na řadu jedna z hlízovitých ceropegií. Už vlastně z historické, 4 roky staré návštěvy u belgičana Francoise Hoese pochází moje dvě rostliny Ceropegia cancellata. Bylo jich původně víc, dostal jsem tenkrát v rámci dárečků květináč s asi sedmi semenáčky, ale rozdával jsem a rozdával, až zbyly poslední dva. Nechal jsem si, věren staré rady kamaráda Jirky Krechovského, ty dva nejvíc rozdílné kousky s hodně odlišnými listy. Chvíli jsem si dokonce myslel, že jde o nečistý výsev, ale když obě rostliny vykvetly zcela identickými květy, pochopil jsem, že jde o přípustnou variabilitu v rámci druhu.

C. cancellata, neboli „zamřížovaná“ ve smyslu miniklícky v horní části květu, roste v přírodě na východě Jihoafrické republiky, ve východním Kapsku. Je příbuzensky součástí komplexu C.africana a C.linearis s tvarově podobnými květy. I proto je její pěstování jednoduché v podstatě stejně bezproblémové, jako u zmíněných, podstatně známějších a pěstovanějších druhů. Plochá povrchová hlíza dorůstá průměru 6-10cm, z ní vyrůstají středně slabé ovíjivé výhony. Ty nesou poměrně velké množství hodně sukuletních listů, které vlastně tvoří hlavní ozdobu rostliny. Tvar těchto listů povoluje literatura od široce srdčitých až po úzce kopinaté. Oba tyto tvarové extrémy naplňují moje dva semenáče, jeden je široce srdčitý a druhý úzký a zahnutý. Kvetou ale totožně. Květ je v zásadě svícníkový, ale takový obvyklý, nezvláštní, jen ta srostlá pětiboká klícka je trochu originální. Ta zřejmě brání tomu nesprávnému opylovači v přístupu do květu a naopak vpouští jen tohoto pravého, malého a šikovného. Jinak opylování stapélek je zajímavá složitost, případně složitá zajímavost, ale o tom jindy.

Pěstování je základní, nekomplikované, rostlina na zimu zatahuje do hlízy a odpočívá nasucho při nižší teplotě. Pozor se musí dávat pouze na případný útok červců a na všetečné výhony, kterým je lépe nabídnout nějakou oporu pro kontrolované ovíjení. Množení je možné semeny, nebo určitě i řízkováním výhonů, které zcela jistě (i když jsem to neověřoval) časem vytvoří novou hlízu. J.

Fotografie 2:

1. Květ Ceropegia cancellata

2. Ceropegia cancellata s úzkými listy