ZEL(e)NÉ LISTY

Begonia dregei Otto & Dietrich (1836)

Fotografie 1:

1. B.dregei f.partita 1

2. B.dregei f.partita 2

3. B.dregei f.richardsiana

4.+ 5. B.dregei f.rubra

......................................

Ne místě nadpisu bych mohla napsat třeba Begonia suffruticosa, Begonia natalensis, Begonia richardsiana či Begonia partita a stejně by se stále jednalo o B.dregei. A to se nezmiňuji o B.homonyma, jejíž pozice je taková neurčitá. Vypadá totiž jako hodně statná B.dregei, ale nikomu se nechce jednoznačně potvrdit, že jde buď o formu B.dregei, či o samostatný druh. Tak tedy B.dregei.Tahle v kultuře hojně zastoupená kaudexní begonie z jihoafrických provincií KwaZulu – Natal a Eastern Cape (Východní Kapsko) má natolik variabilní olistění, že dostávala další a další jména, což nakonec mátlo pěstitele tak, že žili v domnění, že se jedná o rozdílné druhy. Zkrátka variabilní begonie naprosto zdařile mátla tělem.

Tělem…právě kvůli velice zajímavému tělu se tahle rostlina s naprosto nesukulentními listy odjakživa pěstuje (všimněte si roku prvního popisu v titulku článku). Mladé stonky sice nic zajímavého neslibují, jsou tenké a křehké a velice snadno se po zaštípnutí dále větví. Rostlina však má z drsné přírody zakódováno, že se musí nějak postarat o přežití, a tak umí do spodní části svého stonku uložit zásoby na horší časy. Ať už tedy máme zakořenělý stonkový řízek, nebo skutečný semenáč, brzy nám po občasném zaštipování začne příznivě u základny a mírně i nad ní baculatět. To, co je pro nás noční můrou, je u téhle begonie výhrou v loterii. I naprosto neznalý bonsajový začátečník, pokud nemá příliš měkké srdce, může několikerým velice snadným odstraněním příliš bujných výhonků vytvořit rostlinu se ctí obstojící na kdejaké výstavě. Jen je třeba dát si pozor na přespříliš sucha, B.dregei není sukulentem v pravém slova smyslu, a tak je rizikem od ní bez zajištěného minimálního přísunu vody lehkomyslně odjet třeba na měsíční rekreační pobyt. Možná by to přežila a možná taky ne. Já osobně své sbírkové B.dregei zalévám podle počasí 1 – 2x týdně. Když to někdy se suchou pauzou přeženu, kytky si samy řeknou povadnutím listů a občas i nejtenčích vrcholových částí. Pokud se úplně neseschnou, ještě se to dá zachránit rychlým zalitím. V sezóně je také dobré sem tam do zálivky přidat trochu hnojiva, určitě tím kytce uděláte dobře. V zimním období můžete omezenou zálivkou nechat rostliny zredukovat počet listů na nejnutnější minimum, ale dál sporadicky a hlavně mírně zalévejte a pro jistotu držte na teplejším místě.

Pro ty, co mají rádi trochu botanična, přidám pár informací. Rostlina může dorůst až do výšky třiceti centimetrů, což se u nás málem povedlo vloni, kdy jsem chtěla nechat všechny B.dregei vykvést (květy se objevují na nejvyšších částech stonků). Vypadá však potom jako mírně nevzhledné roští, ovšem s kýženými bělavými, místy narůžovělými květy. Vidíte, teď se nám hodí poslední botanický tahák o stavbě květu. B.dregei je rostlina jednodomá, na jedné rostlině se objevují samostatně jak samčí, tak samičí květy. Samčí mají dva široce oválné okvětní lístky (u begoníí jsou srostlé kališní a korunní lístky v jeden celek – okvětní lístky), mezi nimiž se po otevření květu objevují žluté tyčinky. Samičí květy mají ve spodní části výrazný trojkřídlý nazelenalý semeník a nad ním pět okvětních lístků, uprostřed s rozeklanou žlutou bliznou. Pokud dojde ke sprášení (rostlina je samosprašná, ale vždy je jistější mít pro sprašování dva geneticky nepříbuzné jedince), samičí květ na rostlině zůstane (jen okvětní lístky zaschnou) a začne se vyvíjet trojkřídlý plod s velikým množstvím prachových semen. Z vlastní zkušenosti vím, že čím déle plod na rostlině vydrží, tím víc je v něm nakonec zralých semen. Pokud tedy odpadne velmi brzy, pravděpodobně budou z většiny, ne- li všechna semena hluchá (neoplozená a tudíž neklíčivá). Pokud se plod udrží až do uschnutí a puknutí, můžeme si být jisti slušným počtem potencionálního potomstva (ovšem pokud vysejete). A to je velice žádoucí, protože žádný řízek z B.dregei netloustne tak snadno a zdatně, jako rostlina, vypěstovaná ze semínka.

Asi postrádáte nějakou podrobnější zmínku o listech. Ty jsem si záměrně nechala až na závěr, protože mě hlavně v poslední době postihla mírná mánie v kompletování různých forem B.dregei. Nedošlo to až tak daleko, že bych listy měřila šuplerou a počítala stříbrné tečky na listových čepelích, ale když uvidím nějakou výrazněji jinou formu, než jsou ty, které už vlastním, nabízím hory doly, abych alespoň řízeček dostala. Na fotografiích uvidíte příklady různých forem, které se mi sešly. Jako poslední přibyla ze dvou zdrojů forma rubra, což je rostlina s výrazně červenofialovou spodní stranou vykrajovaných listů. Pokud náhodou máte nějakou formu, jejíž listy (nemyslím jeden náhodně narostlý list, ale tvar či barvu listů, které si rostlina udržuje stále) se žádné zobrazené formě nepodobají a čistě náhodou pojedete kolem Plzně, či na nějakou akci, na které bychom mohli být i my (posílání poštou není v případě begonií úplně ideální, ne vždy transport rozdýchají), ráda s vámi provedu výměnu za jinou vybranou formu nebo nějaký jiný přebytek. Uděláte mi tím veeelkou radost.   R.

Summary:

Description and experiences with growing of various forms of Begonia dregei.

Fotografie 2:

1.+ 4. B.dregei f.suffruticosa

2. Samčí květ (Male flower)

3. Samičí květ a plod (Female flower and fruit)

5. B.homonyma