Avonia quinaria a její poddruh alstonii
Avonia quinaria (E.Meyer ex Fenzl) G.D.Rowley a její poddruh alstonii
Fotografie 1:
1. Avonia quinaria
2. Detail stonků (Detail of stems)
3. Květy (Flowers)
4. Semenáčky (Seedlings)
5. Kvetoucí rostlina (Flowering plant)
........................................................
Asi jste tušili, že při mém obdivu k rodům Anacampseros a Avonia jednoho dne dojde řada i na jednu z nejpopulárnějších rostlin čeledi Portulacaceae – A.quinaria. Maličko jsem se jí vyhýbala, protože její pěstování je v rámci rodu asi nejobtížnější. Pokud však dodržíte několik zásad, nebudete mít s touto avonií zas až tolik problémů. Ale nepředbíhejme.
Obliba této rostliny určitě souvisí s její schopností vytvářet zřetelný kaudex už od raného věku. Dalším plusem jsou v porovnání s miniaturními stonky rozměrné květy, u základního druhu A.quinaria karmínové (červenofialové) barvy, u ssp.alstonii bílé či narůžovělé.
A.quinaria roste
na území jižní Namibie a severozápadu Jihoafrické republiky. Námi tolik
obdivovaný plochý kaudex je v přírodě ukrytý v substrátu, nad zemí se
objevují jen „žížalkovité“ stonky (průměr do
A.quinaria
ssp.alstonii se liší v pozdějším věku rozměrnějším kaudexem a také
květem. Právě květy bílé až růžové barvy mohou mít od 2,5 do
Miniaturní semena obou poddruhů jsou středněhnědá, holá a klíčí stejně snadno a rychle, jako semena dalších druhů rodu Avonia a Anacampseros. Horší je to s následujícím obdobím, kdy jsou miniaturní semenáčky, dlouhou dobu jen s děložními listy vystavené okolním překážkám v podobě plísní a škůdců. Já osobně nasazuji chemii, pak se mi daří titěrné rostlinky udržet až do okamžiku, kdy se mezi malými děložními lístky objeví první miniaturní stoneček. Nepatřím mezi příznivce přehnaného hnojení, musím být tedy trpělivá a spokojit se s nepatrnými přírůstky. Pokud se rostlinky dožijí 2- 3 let věku, je většinou vyhráno. U starších rostlinek doporučuji zimní vodní abstinenci, rostlinkám to nijak neuškodí a vyvarujete se tak přivolávání nějaké hniloby. Teploty až tak důležité nejsou, pokud je rostlina v suchu, mohou to být i teploty kaktusového skleníku (kolem 10 stupňů). Substrát se mi osvědčil téměř čistě minerální (u nás je to jemnější pemza), s nutností občasného sezónního přihnojení. U starších rostlinek se doporučuje povysazení kaudexu nad substrát, nejen kvůli estetickému dojmu, ale hlavně pro to, aby se temeno kaudexu se všelijakými prohlubinkami uchránilo před dlouhopřetrvávající vlhkostí.
Ať už jsou to „kvinárie“ či „alstoňáci“, oboje rostliny patří k ozdobám sukulentních sbírek. Jen bych asi měla upozornit, že v přírodě patří k rostlinám s nejvyšším stupněm ochrany (CITES 1), což nás díky nabídkám semen z různých katalogů, pěstíren a pěstitelů naštěstí nemusí až zas tolik trápit. Zde jako vždy zdůrazním, že nejpříjemnější (alespoň pro mě) je zkusit si vypěstovat sukulenty ze semen (i když už to vyžaduje jistou praxi ve vysévání), už jen proto, aby si malé rostlinky snadněji zvykly na podmínky, které jim můžeme, ať už ve skleníku nebo v bytě poskytnout. A pozorování zázraku vzniku rostlinného života také není vůbec k zahození… R.
Summary:
Description and experience with growing of caudiciform A.quinaria and A.quinaria ssp.alstonii from family Portulacaceae.
Fotografie 2:
1. Avonia quinaria ssp.alstonii
2. Rostlina s poupaty a květem (Plant with buds and flower)
3. Detail stonků (Detail of stems)
4. Kvetoucí rostlina (Flowering plant)
5. Mladá rostlina (Young plant)