Astroloba sp. SL311 konečně v květu
Astroloba sp. SL311 konečně v květu
Jak už jsem upozorňovala v článku o první astrolobě na ZL – A.corrugata, chystala se ke květu další z malé skupinky tohoto minirodu. V dnešních dnech už vesele kvete a přestože je dosud beze jména, je tak pěkná, že si zaslouží i vlastní stránku našeho werbáře.
Rostlinu jsem dostala darem jako odnož z lokalitní kytky. Astroloba měla zvláštní sivězelenou barvu, navíc i s bílými lemy u krajů trojúhelníkovitých listů. Odnoži dlouho
trvalo, než si vytvořila pořádné kořeny. Jedno léto získala nepěkné tmavé fleky, protože se mi popálila za sklem balkónového okna (i to se stane, když nemůžete při ostrém slunci větrat), ty jsou dnes však odrostlé a skryté pod starými listy. Nejen, že astroloba začala vloni odnožovat, ale začátkem tohoto roku se ve vrcholové růžici listů konečně objevilo květenství. Zvětšovalo se docela rychle a v dnešní době se už otvírají květy v jeho horní 
polovině. Jsou to květy typické pro astroloby se stejnoměrnými laloky mírně vyhnutými ven. Barva květní trubky je sytě zelená, laloky jsou bílé s jemným nažloutlým středovým proužkem.
Pěstování není nikterak složité, pokud dodržíte několik jednoduchých zásad – propustný substrát a drenáž na dně nádoby, dostatečně hluboké pro kořeny rostliny; v sezóně zálivku spolu s havorciemi a v zimě jen občas, při dobrém (slunečném) počasí spolu
se stálým mírným snížením teploty (pokud to jde) – u nás v polykarbonátovníku teploty v zimě oscilují mezi 6-8 stupni v noci, 12-15 stupni ve dnech bez sluníčka a téměř až 20 stupni za slunečného dne.
Každého, o kom vím, že holduje rostlinám rodu Haworthia a Astroloba, jsem se u nás ve skleníku vyptávala, zda netuší, o jakou astrolobu by se mohlo jednat. Většina tipů znalců těchto rodů směřovala k A.congesta. 
Základní A.congesta, kterou také vlastním, chybí na listech výrazné vystouplé bílé linky u 
krajů lesklých listů a rovněž náznak světlého kýlu na jejich spodní straně. Jinak většina znaků souhlasí, včetně stavby a barvy květů.
Ať už je to, jak chce, nic to nemění na tom, že si se mnou rostlina užila své špatné i dobré období, což zůstane dlouho vizuálně zaznamenáno na pomalu přirůstajícím sloupkovitém stonku se spirálovitě rostlými listy. Nové odnože u paty rostliny slibují, že v okamžiku možnosti jejich oddělení vzniknou rostliny nepoznamenané nepřízní osudu. Když se však nad tím zamyslíme, právě vzhledové nedostatky odlišují rostlinu od rostliny a dodávají jí jedinečnost. Proto i hnědé skvrny na spodní straně starých listů přiměly všechny, kteří se na 
záhadnou astrolobu ptali, k otázce, jak tam ty fleky vznikly. A já se dám do vyprávění historky o tom, jak nám kdysi dávno v časném létě běhali řemeslníci po balkóně bytu a měnili plechové výplně za skleněné a já ten balkón v době, kdy jsem byla v práci, raději zamkla, aby pro mě vzácné rostlinky za sklem jako ve vitríně zůstaly tam, kde byly, až do mého příchodu. Možná byly mé obavy zbytečné, ale když občas slýchávám s
trašidelná vyprávění o nenechavých zednících (murároch) a jiných mistrech řemesla, nakonec jsem ráda, že mi ty hýčkané kytičky, ač ne bez poskvrnky, zůstaly na svých místech. Přeci jen, o lokalitní kytku dnes nezakopnete na každém kroku J. R.
Fotografie:
1. Astroloba sp. SL311
2. Růžice listů
3. Listy
4. Odnož u báze rostliny
5. Poupata
6. Květenství
7. Květy
8. Květ
9. Rostlina z bočního pohledu
10. A.congesta
11. Růžice listů A.congesta
