ZEL(e)NÉ LISTY

Aloe sinkatana  Reynolds

Fotografie 1:

1. Aloe sinkatana

2. Detail listů A. sinkatana (Detail od the leaves of A. sinkatana)

....................................................................................................

V posledním čase se už snažím stále dalším nakvétajícím Aloe ve své sbírce vyhýbat, aby se ze Zelných listů nestal monotématický web. Ale znáte to, čemu se nejvíc vyhýbáte, to vás nakonec uloví. Prostě rekordní vedra posledních dnů dělají tuze dobře některým skupinám mých rostlin, mezi něž patří i východoafrické aloe. Už jsem vůči jejich květenstvím celkem imunní, ale když se mezi nimi rozzářilo tohle súdánské sluníčko, nevydržel jsem, prolezl literaturu i internet a teď, když konečně trochu poprchává, sedím a píšu.

Jak jsem ověřil ve své evidenci, už celých pět let mi dělá společnost jedna nenápadná aloe ze severní Afriky. Mám ji od Petra Pavelky spolu s informací, že jde o formu s málo tečkami na listech. Jak se potvrdilo na internetu, domovem Aloe sinkatana je východní  Súdán, provincie Kassala, kde roste nejen v pohořích kolem tohoto města, ale i blíže k Rudému moři a pravděpodobně i v blízké Eritreji a Etiopii. Literatura mluví o výšce 850 až 1100 m.n.m. a velké příbuzenské vazbě na etiopskou Aloe elegans. Fotografie z kultury i z přírody ukazují na velkou variabilitu této aloe jak ve tvaru a barvě listů, tak i barvě květů, která je v celé škále od šarlatově červené přes oranžovou , až nádhernou čistou žlutou. A právě tato efektní barva květů mé rostliny je oním důvodem, proč opět otravuji čtenáře ZL s další aloí.

Jde o trsovitě rostoucí nízkostonkovou růžicovitou aloi střední velikosti. Velké kytky mají mít až 20 listů 50x6 cm, ale většinou jsou v kultuře výrazně menší. Moje rostlina má našedle zelenou barvu listů s malým výskytem bělavých teček a krátkých čárek na obou stranách listů, většina zobrazených rostlin je však potečkovaná mnohem výrazněji. Okraj listů má výraznou červenou linku s asi 2-3mm dlouhými ostrými zuby. Samotné listy mají prohnutý průřez a jsou poměrně dužnaté, dokáží v sobě nashromáždit velké množství vody, ze kterého pak dokáže aloe žít v době sucha. Z toho bych odvodil schopnost obstát při velmi nárazové zálivce, což potvrdila literatura – A.sinkatana má růst na pískovém podloží v okolí přechodných vodních toků. Květní stvol má být vyšší a větvený, moje rostlina jej má zatím nevětvený s jedním výrazným kolínkem. Květenství je doopravdy velmi výrazné stavbou, hustotou květů i jejich velikostí. Hlavně však v mém případě nečekanou barvou květů. Pohlavní orgány jsou z květů poměrně hodně vysunuty ven, není tedy třeba nejaký specializovaný opylovač a určitě se budu pokoušet o sprášení.

Dosud jsem si této aloe moc ve sbírce nevšímal, byla to taková nanápadná Popelka, která se v letošním horoucím létě předvedla v nečekané roli krasavice. Pěstuji ji instiktivně ve středně hrubé pemze s malým podílem zeminy. Asi jsem ji celých pět let nepřesadil (což letos po odkvětu určitě učiním) a nějak ji to evidentně neškodilo. Odsychání starších listů je velmi pomalé. Zálivku provádím hodně nárazově, s hnojivem velmi šetřím. Nejeví se tedy nijak specificky nebo náročně a mohla by časem obohatit české sbírky aloí ve větším zastoupení. J.

Summary:

Description and experiences with growing of Aloe sinkatana from East Africa.

Fotografie 2:

1. Špička listu (Top of a leaf)

2. Květenství (An inflorescence)

3. Květy A. sinkatana (The flowers of A. sinkatana)