ZEL(e)NÉ LISTY

           Aloe myriacantha Schultes & Schultes

Fotografie 1:

1. Aloe myriacantha

2. Nové květenství (New inflorescence)

3. Báze listů (Base of leaves)

......................................................................

Je to pocit připomínající dávný zážitek ze školy: paní učitelka plíživě prochází mezi školními lavicemi a vyhledává ostřížím zrakem budoucí oběť zkoušení….Tak nějak, když přijde čas dalšího příspěvku do ZL, procházím uličkami mezi platy našich rostlin a zjišťuji: „kdo to dnes bude?“. A je to až legrační, vždy se najde několik „Hujerů“, kteří svým květenstvím nebo jiným detailem či celkem svého vzhledu se takzvaně připomínají a hlásí k tabuli. Je ovšem pravdou, že každý učitel má své oblíbence i své zavrhlíky, a tudíž i mé kroky vedou neomylně přednostně do několika koutů skleníku.

Dnes se hlásí mezi aloemi jedna příslušnice skupiny tzv.trávovitých aloí - Aloe myriacantha. Není to asi poslední „trávovka“, kterou na ZL představím, ale má všechny typické znaky této skupiny, takže je vlastně vhodná k vyvolání. Roste na dost rozsáhlém území jižní Afriky (posuďte sami: Burundi, Rwanda, Keňa, Tanzánie, Uganda, Zaire, Zimbabwe, Malawi, JAR) jako součást travnatých biotopů v nadmořské výšce 600-2600m. Z toho velkého rozšíření lze usoudit, že to zas nějaká velká háklivka nebude, a dostane-li pro ni základní podmínky k životu, spokojeně vegetuje. Její latinské jméno „myriacatha“ jest „mnohotrnná“ značí velké množství drobných zoubků=trnů na okrajích listů.

Opět než zdlouhavý popis vzhledu rostliny lépe poslouží pár zdařilých fotografií.. Jenom na okraj – je to v podstatě drobnůstka, listy jsou max 20-25cm délky (moje rostlina je zdaleka nemá) a vyrůstají ze ztloustlého základu připomínající cibulku jako např. u tillandsií. Něco takového vskutku některé aloe také „umí“ (je to malá skupinka tzv. cibulových aloí a také na ně časem přijde řeč). Samotné listy jsou velmi vzhledné, byť některé detaily lépe vychutnáte lupou či jiným drobnohledem.

Velkým magnetem u této aloe je její květenství, na drobnou rostlinu velmi robustní a zajímavě tvarované. Barevně připouští literatura různé odchylky, moje rostlina, původem z Tanzánie, kvete zelenkavě bleděrůžově. Rozkvetla mi teprve podruhé, zatím semena nebyla, zato si loni vytvořila krásnou silnou odnož a kvetou letos obě jako duo.

K pěstování toho zatím nemám moc vyzkoumaného. Hlavní vegetační období prožívá v létě, nevadí jí přímé slunce, kdy je více vybarvená a má kratší listy, snese i mírné zastínění. Hlavně ale překvapivě snáší i větší přestávky v zálivce. Má na to zřejmě zařízenou tu svou pseudocibulku a silné dužnaté kořeny. Pěstuji ji v téměř čisté pemze, výživu řeším občasným slabým hnojením.

Věřte mi, že po celé jižní i východní Africe, Madagaskar nevyjímaje, roste takových zajímavých trávovitých diblíků vícero, všechny jsou velmi krásné a já je pomalu sháním. Jde o skupinu 25-30 aloí, nejznámější je nádherná Aloe bowiea, a doufám, že odteď bude více známější i dnes „vyvolaná“ Aloe myriacantha……..J.

Summary:
Desription and experiences with growing of south-african grassy Aloe myriacantha.

Fotografie 2:

1. Detail květu (Detail of flower)

2. Aloe myriacantha v květu (Flowering Aloe myriacantha)

3. Květenství (Inflorescence)