ZEL(e)NÉ LISTY

                                      Aloe jucunda  Reynolds

Fotografie 1:

1. - 3. Aloe jucunda

..................................

Když už jsem zabrousil do skleníku do koutku s aloemi, nedá mi, abych se nezmínil o další z nich – exotické rostlině z exotických krajin. Je velmi potěšující, že kromě „klasických“  sukulentních zemí výskytu (míním teď výskyty aloí) jako jsou Jihoafrická republika, Namibie a dnes i často Madagaskar, objeví se občas v nabídkách specializovaných pěstíren nebo pěstitelů i aloe z méně běžných končin. Pro mne to jsou končiny východní Afriky na sever od rovníku – severní Keňa, Etiopie, Somálsko a Jemen. Některé z těchto aloí jsou zajímavé jen svým původem a v reále budí svou mírnou obludností obavy kam s nimi, až víc povyrostou, ale sem tam se  objeví lahůdka nevídané až exotické krásy. Je to i případ skvělé Aloe jucunda ze Somálska.

Je to velmi pohledná záležitost, u níž je zřejmě nejcennější její decentní velikost kombinovaná s lesklými dekorativními zubatými listy. Nevím, jak moc je ve své domovině běžná či vzácná, nevím ani jak dlouho je v Evropě v kultuře (popsaná byla před cca 50 lety), ale tím že roste trsovitě a vytváří četné odnože, kterými se snadno množí, patří mezi dostupné aloe a lze ji i občas za rozumný peníz nakoupit.

Tedy něco ke vzhledu: je to kytka na velmi nízkém stonku, přirůstá pomalu, zůstává dlouhá léta v malém květináči. Pětiletá květuschopná rostlina  má výšku 7cm a rozeta má v průměru 12cm. Listy jsou u stonku široké asi 2cm, prohýbají se do ladného esíčka  a rychle se zužují do špičky. Jak jsem už uvedl, povrch listů je atraktivně lesklý, ozdobený z obou stran listu bělavými tečkami a flíčky různých tvarů, na spodní straně ve větším počtu. Další ozdobou jsou zuby na okrajích listů, na tuto drobnou kytku dost velké (2-3mm) a hlavně poměrně dost tvrdé a ostré. Listy velmi pomalu odspoda odesychají  a tím vyholují stonek. To ovšem vůbec nevadí, neboť proces je to velmi pomalý, stonek zůstává nízký a navíc na tomto krátkém stonku se vytváří ony potřebné a vzhledné odnože.

K vykvetení dochází opět v předjaří, květní stonek je nevětvený cca 35 cm vysoký, květy jsou bílo-růžovo-zelenkavé (teď si připadám jako nejmenovaný sportovní komentátor, když popisoval v dobách černobílé televize barevné kombinace šatiček krasobluslařek), převislé a asi 30mm velké. Kytka je samosprašná, semínka tedy dostupná, ale díky dostatku odnoží nedůležitá.

Pěstování se mi jeví poměrně snadné a nekomplikované, podle literatury má Aloe jucunda růst na vápencových skalách v polostínu. U nás opět zvládá opět obě polohy – zastíněnou, kde jsou listy více zelenější, dužnatější a rovnější, i exponovanější, slunečnou, kdy je kytka více divočejšího vzhledu, listy opět získávají bronzový nádech a více se prohýbají do esíček.

Ještě na závěr: poměrně vzhledově blízkou je této aloi další úžasný exot Aloe mcloughlinii Christian z Etiopie. O té zase někdy příště. A na úplný závěr, i když příliš nemiluji u kytek křížení obecně a křížence zvláště, dostal se k nám do sbírky extrémně pohledný kříženec Aloe jucunda x Aloe somaliensis. Od té doby sháním druhého rodiče – Aloe somaliensis…..         J.

Summary:

Desciption and experiences with growing of interesting Aloe jucunda from Somalia

Fotografie 2:

1. Rostlina s odnožemi (Plant branching at base)

2. Květenství (Inflorescence)

3. Aloe mcloughlinii

4. Aloe jucunda x somaliensis