ZEL(e)NÉ LISTY

Aloe imalotensis  Reynolds

Fotografie 1:

1. Detail listů (Detail of leaves)

2. Aloe imalotensis

.................................................

Na rozdíl od minulých temných lednových dnů dnes přece jen vykouklo únorové sluníčko a začalo dělat ve skleníku své divy. Semeníky pukaly, květy se otvíraly a vůbec byla po dlouhé době pod polykarbonátem taková sváteční sukulentní atmosféra. To se to zalévalo a fotilo. Z mých kytek se nejvíc radovaly lachenálie a aloe. V lese květenství různobarevných a různotvarých zvonečků, trychtýřků, štamprdlátek a trumpetek aloí dnes nejvíce zazářila Aloe imalotensis z Madagaskaru. Měl jsme původně jiné téma na nedělní článek, ale když příroda zavelí, je třeba poslechnout.

Je to aloe velmi vzhledná (asi jste si už zvykli na mou permanentní přeháněnou chválu mých zelených oblíbenců) i když nenápadná a naštěstí jen méně či středně vzrůstná. Je celkově podobná madagaskarské Aloe viguieri a také trochu i jihoafrické Aloe striata. Nebyl bych si příliš jistý s jejím určením, ale naštěstí pochází tento semenáč z velice důvěryhodného zdroje, takže jde skutečně o správné jméno a správnou rostlinu. Její jméno je odvozeno od místa jejího výskytu, což je Isalo Mountains blízko Ranohira, v údolí Imaloto Valley s Imaloto River (středo-jih Madagaskaru). Roste tam na svazích zmíněného pohoří na pískovcovém podloží ve křovinatém společenství. Z toho vyplývá její přizpůsobivost na plné slunce i mírný polostín a adaptace na sušší vegetační režim.

Jde o růžicovou, bezstonkovou (nebo jen nízkostonkovou) aloi, která roste často soliterně nebo jen v malých trsech. V dospělosti má kolem 20 širokých, plochých ale dosti masitých listů v podstatě trojúhelníkového tvaru. Jsou jednobarevné, bledě modrozelené, s jemným voskovým pelem a červenavým okrajem s jemnými zoubky, kterým se dost přibližuje sestřičce A.striata z JAR. Na povrchu listů je znát (méně na horní straně, více na spodní) podélné linkování. Velikost růžice je mezi 20cm (to je velikost mojí mladé kvetoucí rostliny) až 50cm u dospělých exemplářů.

Velmi významným znakem pro Aloe imalotensis je tvar květenství a barva květů. Květenství je poměrně vysoké – 40-60cm, je větvené se dvěma až čtyřmi větvemi a vlastní květy jsou celkem velké (až 3cm délky) a barevné (korálová červeň se žlutými tóny). Květy, původně vztyčené a zavřené se postupně svěšují a otvírají. Celkem překvapivě daleko z nich vykukují tyčinky. Literatura (Rauh) uvádí, že dospělá růžice je schopna vyprodukovat zároveň i několik květenství z jedné růžice.

Aspoň na závěr pár slov k pěstování. Vzhledem k tomu, že pěstuji jen jednu rostlinu, nedělám s ní žádné pokusy, ale zatím se nejeví vůbec problémově. Substrát volím chudý a propustný, květináč spíš malý a přesazuji, až se kytka kácí. V létě je ve skleníku na slunci (a na průvanu) a nyní v zimě snáší spolu s ostatními náš chladnější režim, bez ohledu na svůj madagaskarský původ. Vzhledem k tomu, že jsou její listy skutečně dost dužnaté, zalévám hodně nárazově a v zimě dokonce spartánsky skromně. Ale zřejmě jí to nejen neubližuje, ale možná i prospívá a v těchto dnech mi poprvé nakvétá.

Není to ve své jednoduché dokonalosti žádná „úžasnost“ (dokonce jsou tu i ony podobnosti s některými ostatními aloemi), ale přece jen se vyznačuje určitou ušlechtilostí a architektonickou elegancí širokolisté růžice se štíhlým a vysokým rozvětveným bohatým květenstvím. Posuďte sami…… J.

Summary:

Description and experiences with growing Aloe imalotensis from Madagascar.

Fotografie 2:

1. Květy (Flowers)

2. Květenství (Inflorescence)

3. Rostlina s mladým květenstvím (Plant with young inflorescence)