ZEL(e)NÉ LISTY

Aloe droseroides Lavranos & T.A.McCoy

Fotografie 1:

1. Aloe droseroides

2. Nové květenství (New inflorescence)

3. Detail středu růžice (Detail of centre of leaf rosette)

..............................................................................................

Že je rod Aloe rozsáhlý a rozmanitý je všeobecně známo. Jen například v poslední zásadní sukulentní encyklopedii (Illustrated Hanbook of Succulents Plants, Eggli, Monocotyledons 2001) je uvedeno 435 platných druhů a kolem 60 poddruhů a variet. Z tohoto počtu a z velkého areálu rozšíření přirozeně plyne i velká tvarová a velikostní variabilita. V samotné domovině zaujmou cestovatele-botanika i cestovatele-laika spíše ty větší, stromovější nebo vzrostlejší aloe. V našich sbírkách je to pochopitelně jiné, tam paseme nejvíc po miniaturách, pomalu rostoucích rostlinách a samozřejmě po vzácnostech.

V posledních letech se příliv nálezů a popisů nových druhů a poddruhů aloe nezeslabil, spíše zesílil, hlavně zásluhou odborníků, kteří se pustili do detailního doprozkoumání flóry Madagaskaru vzhledem ke stále rostoucí devastaci původní vegetace ostrova v podstatě „za pět minut dvanáct“. Jenom v letech 2002-2006 bylo popsáno 30 nových druhů a poddruhů, mezi nimi např. A.florenceae, A.droseroides, A. inexpectata, A.pseudoparvula, A.rebmannii, A.roeoeslii (to jsou ty, co mi aspoň vzdáleně něco říkají). Některé z těchto nových aloí jsou upřímně řečeno „obludy vyčáchlé“ a ve sbírkách nepěstovatelné, ale bezvadná je zpráva, že jsou mezi nimi i menší až drobné druhy, některé navíc ještě velmi atraktivní listem či květem.

Protože jsem pár těchto novinek za poslední dva roky získal jako dary (odnože, semenáčky nebo semena), neodolal jsem v letošní jarní nabídce firmy Exotica manželů Specksových nákupu Aloe droseroides. Je to tedy novinka z Madagaskaru, popsaná v roce 2003 pány ze záhlaví článku. Vzhledově má blízko k A. parvula a A.pseudoparvula. Je to skutečný drobek , zakoupený exemplář má průměr růžice pouhých 10cm, šířka listů u báze 3-4mm. Měkké bílé výrůstky (zoubky) jsou na hranách listů i na jejich horní i spodní straně. Podobnost s A. parvula je skutečně zřetelná,  A. droseroides je však menší, s více otevřenou růžicí a hlavně zcela jinou barvou listů. Zejména to rozevření růžice jí „kazí“ zařazení mezi módní trávovité aloe.

Velkou radostí bylo, že mi jako doklad spokojenosti se svým novým umístěním před pár dny nakvetla. A tím mě dostala! Do té chvíle jsem z ní nebyl zrovna unešený, říkal jsem si: „co na ní všichni vidí“. Ale nádherné zářivě bílé kvítky s nepatrnými proužky žlutavě červenavých čárek na vnější straně petal nejsou mezi aloemi vůbec běžné, takovouto „čistoskvoucí bělost“ znám jen u Aloe albiflora.

K pěstování jen pár zatím spíše předpokládaných poznámek – určitě velká opatrnost v zálivce, určitě hodně propustný substrát (pemza), vůbec to nevypadá na snahu odnožovat ani samosprašovat, takže bude vhodné rychle sehnat druhou droseroidesku na sprašování. Zdá se že teď na podzim jde do zřetelného růstu a přes horké léto bude chtít odpočívat jako např. A.haworthioides.

Zřejmě přes rozmnožování semeny vede cesta, pokud vím, už se někomu v republice podařil početnější výsev, a bude tedy snad této novinky dostatek. Jedna kuriozita na závěr: na internetu se nabízí už i mezidruhový hybrid A.calcairophylla x droseroides pod jménem Mirabilis. J.

Summary:

Description and experiences with growing of recently described small madagascar Aloe droseroides.

Fotografie 2:

1. Detail květu (Detail of flower)

2. Květenství (Inflorescence)

3. Aloe droseroides