ZEL(e)NÉ LISTY

        Aeonium arboreum (Linné) Webb & Berthelot

Fotografie 1:

1. Aeonium cf. arboreum, Valsequilo de Gran Canaria

2. A. cf. arboreum - střed růžice (centre of rosette)

...................................................................................

Tento článek se měl původně věnovat jednomu z kultivarů A.arboreum – A.arboreum cv.atropurpureum, které mě s jednou pauzou provází od mých sukulentních začátků. Když jsem dávala dohromady informace o druhu, z kterého dotyčný kultivar vznikl, zjistila jsem, že máme pravděpodobně ve sbírce i základní A.arboreum, které až do této doby čekalo na určení. Aspoň vidíte, jak se vyplatí zkusit o sbírkových rostlinách občas něco málo napsat, člověk překoná přirozenou lenost a začne listovat uprášenými knihami či zapadlými webovými stránkami. Výsledek je většinou nejistý, někdy se však snaha vyplatí a zase zmizí jedno bezradné sp. ze jmenovky.

Tak tedy Aeonium arboreum. Podobně jako většina dalších aeonií pochází z Kanárských ostrovů, i když je dnes rozšířené i v dalších zemích kolem Středozemního moře. Podle encyklopedie U.Eggliho má A.arboreum tři variety: základní arboreum, holochrysum a rubrolineatum. A.arboreum vytváří na stoncích růžice do průměru 20cm (v suchém období pochopitelně menší), listy jsou šedozelené, na povrchu hladké, na okrajích s jemnými chloupky. Kolem okrajů listů mohou být hnědavé linky. Květenství vejčitého tvaru roste na dlouhé stopce (až 20cm). Kališní lístky pokrývají drobné chloupky, stejně jako stopečky pod samotnými žlutými květy. Popisuji to takhle podrobně hlavně proto, že hlavně květenstvím a květy se liší jednotlivé variety. A.arboreum v.holochrysum má květní stopku dlouhou až 30cm, květenství je vejčitého až kónického tvaru, stopečky i kališní lístky jsou hladké a květ opět žlutý. Poslední varieta rubrolineatum má polokulovité až vejčité květenství na kratší stopce (8 – 15cm), hladké stopečky i kališní lístky a hlavní rozdíl napovídá název variety – okvětní lístky jsou bleděžluté s červenými linkami. Jak vidíte, pro přesné určení potřebujete, aby vám A.arboreum vykvetlo, což našemu nedávnému přírůstku nehrozí, takže zatím zůstane na jmenovce A.arboreum.

Tento druh je známý už pěknou řádku let, což si snadno odvodíte podle autora původního popisu (jméno v závorce za názvem) . Znamená to, že za tu dobu vznikla celá řada kříženců, za všechny uvedu třeba kultivar variegatum, albovariegatum, luteovariegatum (s bílou či žlutou barvou na základně zelených listech) a atropurpureum (s fialovočernou barvou na většině plochy listů) a ještě tmavší kultivar pod různě komolenými názvy (vyberte si) Schwartkopf či Zwartkop. Konečně jsem se dostala tam, kde jsem chtěla být původně, protože právě kultivar atropurpureum jsem před deseti lety zahlédla za výlohou jednoho obchůdku a okamžitě si ho zakoupila. I když na polici severozápadního okna bytu měla rostlina slunce jen od jara do podzimu, tudíž jen v této části roku vynikla její purpurovočerná barva, v další části roku jsem drsně omezila zálivku, aby se tmavé listy neproměnily ve světlezelené a růžice se nezdravě nevytáhla. Rostlina sice v pudu sebezáchovy odhazovala všechny nepotřebné staré listy, ale základ růžice vždy přežil. Když už byl kmínek pod růžicí příliš dlouhý a aeonium se s oblibou kácelo při nejmíň vhodných chvílích, rozhodla jsem se k radikálnímu řezu. Vršek rostliny se znovu zakořenil, spodní pahýl sliboval, že se podle náznaků konečně rozvětví. V návalu euforie, jak se mi to pěkně povedlo, jsem vrcholovou růžici darovala do dobrých rukou s vidinou toho, že si nechávám esteticky perspektivnější spodní část. Jak se však ukázalo, nemile jsem se přepočítala. Zbytek stonku chřadnul, chřadnul až jsem se s ním rozloučila úplně. Uteklo několik let a já tuhle historku vyprávěla Heleně - kolegyni sukulentářce. Jaké bylo mé překvapení, když mi při další návštěvě přinesla vrcholový řízek z A.arboreum cv.atropurpureum. Nebyla to pochopitelně moje tehdejší rostlina, to už by byla moc velká náhoda. Dnes už je tento milý dar zase seříznutý, vrcholový řízek i další „špalíky“ stonku už zvesela vegetují a obrůstají, ale spodní část mi opět zašla. Asi dělám něco špatně, ale je důležité, že si z dalších částí můžu vybrat, kterou si nechám, a tak jeden z mála kultivarů, které vlastním (a zrovna ten hodně povedený), zůstane v mé sbírce. R.

Summary:

Description and experiences with growing of Aeonium arboreum.

Fotografie 2:

1. Aeonium arboreum cv. atropurpureum

2. A. arboreum cv. atropurpureum - střed růžice (centre of rosette)