ZEL(e)NÉ LISTY

                  Adromischus marianiae (Marloth) Berger

To máte tak, když si někdo vezme větší sousto, než může sníst. Zákonitě dojde k zahlcení, ne- li rovnou k udušení. Podobně jsem si připadala, když jsem se rozhodla rozepsat se o druhu Adromischus marianiae. Problémové je, že je to jeden z nejatraktivnějších a zároveň nejvariabilnějších druhů rodu Adromischus z čeledi Crassulaceae. Pro článek jsem se však rozhodla v okamžiku, kdy mi v těchto dnech vyklíčila semena ze dvou velmi atraktivních forem druhu A.marianiae. To, co ze semen leze, mě velmi překvapilo, možná i díky tomu, že jsem semena rodu Adromischus sela poprvé. Rostliny tohoto rodu se totiž povětšinou množí vegetativně – z jednotlivých listových či stonkových řízků. Ale asi bych neměla předbíhat a začít od základu – od A.marianiae jako druhu. Třeba by vás zajímalo, odkud pochází, jaké formy se ve sbírkách vyskytují, jak kvete atd..

Všechny formy A.marianiae najdete při západním pobřeží Jihoafrické republiky a Namibie. Jsou to s výjimkou základního druhu většinou velmi omezené lokality Západního a Severního Kapska a jihozápadní Namibie. A.marianiae patří do sekce Longipedunculati, což znamená v překladu dlouzestopkaté. Rostliny tohoto druhu mají většinou ztloustlé kořeny, užší i širší listy buď hrbolaté, hladké, často zakončené větším či menším vystouplým lemem a v barvách nejrůznějších odstínů zelené, fialové, červené a oranžové, nebo i kombinace několika barev najednou. Do dalších odstínů barvy listů přecházejí buď postupně, nebo ve formě různě velikých teček a skvrn. Rostliny jsou nevysoké, snadno odnožují do celých skupinek, kdy se pak tlusté stonky ztrácejí pod sukulentními listy. Květenství je nevysoké, květní trubka je zvenku částečně voskově ojíněná. Pokud dojde ke sprášení na nektar bohatých květů, vytvoří se dřevnaté semeníky, které se teď v zimě začínají postupně otevírat dokořán. To je známka zralých semen. Tak jako u dalších Crassulaceae není dobré váhat s výsevy, semena brzy ztrácejí klíčivost. Velmi zajímavé jsou semenáčky, děložní lístky nebyly vůbec vidět a rostlinky se v raném věku několika dnů nejvíc podobají semenáčkům litopsů.

Zkusím vám vyjmenovat formy, které jsou uvedené v publikaci Adromischus od J.Pilbeama, Ch.Rodgersona a D.Tribble. Ty, které mám ve sbírce, vám představím podrobněji slovem i fotografií, ostatní vám jen vyjmenuji, aby byl obrázek o variabilitě tohoto druhu více kompletní.

Už jen základní A.marianiae vykazuje velkou variabilitu listů, které jsou různě dlouhé, široké, s hranou či bez ní, jednobarevné – zelené či s fialovými fleky. Délka listů je do 6cm (výjimečně až 10cm), šířka 1cm. Typová forma pochází z malé oblasti severního výběžku provincie Západní Kapsko.

A.marianiae f. alveolatus z lokality na západě provincie Severní Kapsko má listy bledězelené či žlutozelené s drobnými hrbolky na povrchu  a krátkou načervenalou hranou kolem špičky vzpřímených listů. Délka listů je do 3,5cm a šířka do 2cm.

A.marianiae f. antidorcatum z lokality nepříliš daleko předchozí formě má listy úzce vřetenovité, protažené, opět jemně hrbolaté, zakončené velice krátkou hranou kolem špičky. Povrch vzpřímených listů pokrývají leckdy i velmi rozsáhlé tmavě červené skvrny. Délka listů je do 3,5cm a šířka do 1,2cm.

A.marianiae f. blosianus z oblasti u západních hranic Severního Kapska a Namibie má mírně zdrsnělý povrch listů v různých odstínech zelené a růžovofialové. Délka listů je do 3,5cm a šířka do 2,5cm. Výrazná hrana kolem poslední třetiny listů může být i jemně zvlněná.

A.marianiae f. Bryan Makin z oblasti jako f.alveolatus je velmi výrazná díky hnědočerveným skvrnám na světlounce zelenošedém podkladu. Výrazný lem v poslední čtvrtině listu je světlounký a nápadně vystupuje z tmavých skvrn.

A.marianiae f. geyeri byla nalezena v oblasti jihozápadní Namibie v blízkosti hranic s JAR

Listy tvarově připomínající jiný druh A.filicaulis mají sivý (šedomodrozelený) povrch s jemnými tmavěfialovými tečkami. V kultuře je jejich délka do 8cm a šířka do 2cm. Hrana na koncích listů je velice krátká a většinou jen naznačená.

A.marianiae f. hallii roste v oblasti na západní hranici JAR a Namibie. Listy jsou oválné, často skoro až okrouhlé s hranou skoro do poloviny délky. Povrch je hladký či jemně zdrsnělý, barva větinou středně či světle zelená, občas až sivě šedá s hustějšími či řídkými černofialovými tečkami, nebo čistě jednobarevná jen s odlišně zabarvenou hranou. Délka listů je do 2,5cm a stejně tak i šířka.

A.marianiae f. herrei patří k nejatraktivnějším formám tohoto druhu. Vyskytuje se na malé omezené oblasti Richterveldu na západě provincie Severní Kapsko. Vřetenovité vzpřímené listy s téměř neznatelnou koncovou hranou mají různě zabarvený povrch, často se na něm vystřídá několik tónů barev od žlutozelené, oranžové, přes růžovou, červenou, fialovou, hnědou k bledě zelené. Zabarvení vždy souvisí s tím, z jaké lokality přesně rostlina pochází a kolik jí v kultuře dopřejeme světla. Povrch listů je středně, často až hodně výrazně pokrytý hrbolky, takže listy připomínají hlavy nějakých pouštních ještěrek. U nás se často objevuje červená a zelená forma z oblasti Kourkammabergu a mohu vám zaručit, že ji nikdo nepřejde ve sbírce bez povšimnutí.

A.marianiae f. immaculatus ze severní oblasti Západního Kapska má typicky hladké olivově či středně zelené listy se světlou hranou v horní třetině listu. Hrana je u některých rostlin i mírně zvlněná a působí velmi ozdobně.

A.marianiae f.kubusensis z lokalit na západních hranicích Severního Kapska a Namibie má vzpřímené úzké vřetenovité listy s více či méně drsným povrchem. Hrana na horním konci listů je velmi variabilní, od dlouhé až po téměř neznatelnou. Barva listů je většinou středně či světle zelená, délka do 7cm.

A.marianiae f. little spheroid z lokality více  jižně od předchozí formy má listy oválné až okrouhlé, „bambulkovité“, se zdrsnělým povrchem a výraznou jinobarevnou hranou v horní čtvrtině listů. Barva listů přechází z modrozelené či olivově zelené do růžova až fialova.

U A.marianiae f. multicolor se neví přesně, kde byl v přírodě sbírán. Má listy různých odstínů světlezelené a hnědočervené, kdy často jedna z barev postupně přechází ve druhou, nebo jsou čistě světlezelené. Délka listů je až 4cm a šířka 1,5cm. Hrana na konci je jen kratičká a lehce naznačená. Povrch listů zdobí hbolky a v sušším období často i podélné rýhy.

A.marianiae f. tanqua ze severní hraniční oblasti Západního a Severního Kapska má povrch listů občas jemně zdrsnělý, občas hladký. Barva je od světlezelené až po sivou díky voskovému povlaku. Délka listů je do 2,5cm délky a 1,5cm šířky. Hrana je často jen naznačená, některé rostliny ji však mají zřetelně nápadnou v horní čtvrtině listů.

Pěstování není příliš složité, za tu dobu, co některé formy A.marianiae mám, jsem o žádný z nich nepřišla. Jinak stačí dodržet pro sukulenty obvyklé zaklínadlo propustný substrát + drenáž na dně nádoby a občasnou zálivku v sezóně a velmi výjimečnou zálivku v zimě. V klidovém zimním období je nejlepší snížit mírně teplotu a nezalévat vůbec, aby rostliny zálivku nebraly jako signál k předčasnému růstu. Já osobně rostliny ve skleníku zalévám přes zimu tak 2-3x a jen šetrně a při slunečných dnech.

Myslím si, že ten, kdo se rozhodne zkompletovat všechny formy A.marieniae, by dal dohromady velice slušnou a asi i početnou sbírku nádherně vybarvených rostlin tohoto rodu. Těch forem je totiž téměř tolik, jako všech ostatních druhů rodu Adromischus. Jejich krása je velmi nápadná, proto tomu často bývají úměrné i pořizovací ceny. Pokud si nějakou z krásných rostlin A.marianiae pořídíte, snažte se co nejdříve vyrobit několik listových řízků (Stačí z napité rostliny odlomit pár listů a položit na nějakou plochou nádobu, misku. Listy brzy pustí kořínky a do roka vytvoří nový krátký kmínek se skupinkou nových listů). Jen tak se můžete pojistit proti případným náhlým ztrátám, kterých se občas nevyvaruje i zkušenější pěstitel.    R.

Fotografie:

1.A.marianiae

2. A.marianiae f.hallii, Umdaus, RSA

3. A.marianiae f.herrei - červený

4. Detail listů

5. A.marianiae f.herrei - červený v zimě

6. A.marianiae f.herrei, Kourkammaberg - zelený

7. List s kořeny

8. A.marianiae f.immaculatus, Calvinia

9. Detail listů

10. A.marianiae f.little spheroid

Další formy mám bez názvu a netroufám si je jednoznačně určit - třeba mi pomůžete

11. - 14. A.marianiae (skvrnitý) s květenstvím

15. - 16. A.marianiae, Mooiplaas (zelený)

17. A.marianiae (tečkovaný se zvlněným lemem)

18. A.marianiae (skvrnitý s fialovým listem)

19. - 20. Výsev A.marianiae