ZEL(e)NÉ LISTY

    Talinum thompsonii N. D. Atwood & S. L. Welsh

Fotografie 1:

1. Květ zezadu (Flower from back side)

2. Rostlina s květy (Plant with flowers)

3. Listy (Leaves)

.............................................................

Tímto bez květu nenápadným zástupcem rodu Talinum z čeledi Portulacaceae asi tzv. ulahodím všem z vás, kteří máte v oblibě rostliny bez nároků na zvláštní péči. T.thompsonii pochází z jižních států USA a bývá občas přiřazováno do skupiny Phemeranthus, který zahrnuje právě některá severoamerická talina. Myslím, že po podrobnější studii vám o tom zkusím někdy povědět více, ale teď se vrátím k T.thompsonii (zatím se budu držet zažitého názvu). Už samotný výskyt v domovině naznačuje jednu příjemnou vlastnost – popisované talinum je mrazuvzdorné a bez obav ho můžete umístit do jakýchkoli nevytápěných prostor nebo klidně i na skalku na zahradě. Odolnost vůči velmi nízkým teplotám je ověřená, rostlinu jsme totiž dostali jako odnož od jednoho zkušeného skalničkáře, který své rostliny pěstuje natvrdo v kontejnerech umístěných celoročně na zahradě. Na podzim rostlině zavadají sukulentní čárkovité listy a zůstává jen hodně zesílený kořen, který i bez zálivky sám na jaře znovu naraší. To je okamžik, kdy je dobré začít se zálivkou a velmi brzy se rovněž dočkáte nového květenství s několika poupaty. Čerstvě otevřené květy jsou asi největší ozdobou rostliny. T. thompsonii patří mezi talina s největšími květy a nelze je ve sbírce přehlédnout. Kontrast růžovofialových okvětních plátků a většího množství žlutých prašníků dává květu na dlouhém tenkém stvolu zvláštní křehkost. Pokud se podaří květ sprášit (rostlina je samosprašná), vznikají vřetenovité semeníky s šedočernými lesklými do 1 mm velkými zploštělými semeny.

Rod Talinum má jednu typickou vlastnost, díky které ho snadno odlišíte od mnohdy podobných a hlavně blízce příbuzných zástupců rodu Portulaca ze stejné čeledi. Zatímco portulakám puká semeník příčně, talinům se rozpadá podélně. To, že semeník talinu dozrál, poznáte pohmatem: nezralý semeník slaboučkým stiskem nepuká, kdežto zralý semeník, který má už i bledší barvu, se vám mezi prsty rozpadne a vysypou se suchá tmavá semena. Doporučuji vám tento úkon provádět preventivně, aby nedocházelo k neřízenému rozsévání semen z dlouhého stvolu do okolí květináčku s rostlinou. Pokud po potomstvu netoužíte, po odkvětu nedozrálé semeníky raději rovnou včas odstraňte, jinak se vám z rostliny stane zdroj zaplevelení ostatních sbírkových rostlin. Když se stejně jako já rozhodnete mít více než jednu mateční rostlinu, vysejte semena na povrch výsevového substrátu s pískem, nezasypávejte a udržujte výsev dostatečně vlhký. Maličko mě mátla špatná klíčivost čerstvých semen, vždy vyklíčilo jen malé množství. Nakonec jsem zjistila, že v původní nádobě s novými rostlinkami, kde zůstala i nevyklíčená semena z loňska, došlo letos koncem zimy k houfnému doklíčení a nové semenáčky brzy vzrůstem doháněly ty podzimní.

Podle mého laického názoru (odborník by vám to vysvětlil mnohem líp) v přírodě semena procházejí v zimě mrazem, a to, jak pěstitelé některých mrazuvzdorných rostlin dobře vědí, v semenech způsobí procesy, které pak vedou k té správné klíčivosti. Vidíte, že znalost původní domoviny rostliny a hlavně podmínek v ní panujících nám mohou při pěstování hodně napovědět, pokud by semenáčky vyklíčily ještě na podzim, nestačily by do zimy vytvořit dostatečně silný kořen, který by jim dovolil přežít silné mrazy a vlastně i dobu bez srážek. Přátelé, použiji otřepané, leč naprosto pravdivé: příroda je mocná čarodějka… R.

Summary:

Destription and experiences with growing of winter hardy T.thompsonii from USA.

Fotografie 2:

1. Mladé rostliny (Young plants)

2. Semenáčky (Seedlings)

3. Květ (Flower)