Sedum lanceolatum
Sedum lanceolatum Torrey
Fotografie 1:
1. Listy (Leaves)
2. Sedum lanceolatum
.....................................
Máme tu dalšího zmrzlíka, tedy lépe řečeno nezmrzlíka z čeledi Crassulaceae. Sedum lanceolatum (s kopinatými listy) pochází z často v zimě velmi nehostinných severoamerických končin, je tedy velmi otužilé a nějaké ty dvouciferné mrazy ho absolutně nerozházejí. Nevím, jak by se tato rostlina „tvářila“ na podmínky naší mokré zimy, ale asi to brzy zjistím, protože se chystám vysít semena, která se v tuto chvíli tvoří v tobolkách. V prostředí suchého otevřeného foliovníku byla očividně spokojená a zimu přežila ve stoprocentním stavu. Když ještě k tomu bez problémů nakvetla, stačilo to k tomu, abychom se o ni začali blíže zajímat.
S.lanceolatum vytváří nizoučké poléhavé stonky, které snadno znovu zakořeňují v místech, kde se dotýkají povrchu. Spirálovitě rostoucí kopinaté listy mohou být variabilní ve tvaru i povrchu. Normální barva listů je šedozelená, na plném slunci se však mění v hnědozelenou. Stonky, nesoucí zploštělé, žluté květenství, jsou poměrně krátké, takže i v květu si rostlina zachovává kompaktní vzhled. Rostlina je samosprašná, přejedete prstem otevřené květy a dosáhneme toho, k čemu v přírodě slouží opylovači. Pak už stačí počkat , až tobolky dozrají a na vrchní straně puknou, abychom pak včas mohli pochytat nevelká nahnědlá semena (pozor, nejsou úplně prachovitá, pokud je pustíte z několika centimetrů na papír, tak tzv.cinknou). S dostatkem potomstva se už dají dělat lecjaké pokusy ohledně tolerance k nízkým teplotám a zimnímu vlhku.
Podle velikosti listů a nakonec i celé rostliny se rozlišují tři poddruhy tohoto rozchodníku.
Subsp.lanceolatum
z oblasti severozápadu Kanady a západu USA je vzrůstem tak někde
uprostřed, ani velké, ani malé, listy měří 4-9 x 1,5-2,5mm. Subsp.nesioticum, coby vzrůstnější
rostlina, roste na většině území Kanady a v USA a vyznačuje se kromě větší
velikosti listů (8-13 x 3-3,5mm) ještě jedním rozdílem, a to, že kvete o 2
týdny později, než ostatní poddruhy. Subsp.
subalpinum je nejdrobnější ze všech (listy měří 4,2-6,7 x 1,5-2mm), roste
v oblasti od Aljašky po Skalisté hory v pro mě hrozivých výškách od
téměř
Naše rostlinka bude podle mě buď poddruh základní, nebo ssp.subalpinum. Však je to nakonec jedno, kytka je to skromná, vystačí si s chudým písčitým substrátem a minimem vody bez nějaké zjevné újmy na kráse. Když si vzpomeneme, jaké asi často panují podmínky v prostředí horské tundry, nezbývá, než tuto pěknou sukulentní rostlinu obdivovat, jak se adaptovala k tak drsnému prostředí.
Měla bych ještě uvést podobnost s dalšími druhy rozchodníků, v literatuře se s naším rozchodníkem občas zaměňuje další severoamerické S.stenopetalum, to má však mnohem vyšší květní lodyhy. K záměně může dojít i s evropských S.urvillei, to se liší výraznými „ostruhami“ na místech, kde list přisedá ke stonku a snad i jiným tvarem květů.
Když nám tento druh vloni dával alpínkář pan Matík, netušila jsem, jaká pěkná rostlinka se ze S.lanceolatum časem „vyklube“.Ale tak to bývá, čím míň od rostliny očekáváte, tím víc vás může v budoucnu překvapit, stejně jako nás překvapilo nenápadné, přesto zajímavé a ještě k tomu mrazuvzdorné Sedum lanceolatum. R.
Summary:
Description nad experiences with growing of winter- hardy Sedum lanceolatum from Canada and USA.
Fotografie 2:
1. Květenství (Inflorescence)
2. Sedum lanceolatum
