ZEL(e)NÉ LISTY

Sedum acre versus Sedum sexangulare aneb jak se nám udělalo jasno

Fotografie 1 - Sedum acre z nejrůznějších lokalit

........................................................................................................

Udělalo se nám jasno - jestli si dobře pamatuji, jmenovala se tak jakási undergroundová kapela. V dnešním případě to však platí v pravém botanickém slova smyslu. V tuto dobu, kdy jsou obě rostliny z titulku nejkompaktnější, jak mohou kdy být, se dají asi nejlépe rozlišit. Ale nepředbíhejme.

S drobnými sukulentními rostlinkami kobercového růstu se v našich (nejen) končinách můžete potkat na mnoha možných i nemožných místech: zídkách, skalkách, stráních stepního charakteru. Vzpomínám si, že kdesi u Strakonic jsme s dcerkou jednu rostlinku našly dokonce v opuštěné hlemýždí ulitě. Opodál jí byl celý zelený koberec, do ulity vítr pravděpodobně zavál jedno semínko a to se zde v minimu humusu z napadaných nečistot a rozloženého těla původního majitele postupně rozrostlo v malý trsíček.

Najít tento drobný rozchodník tedy problém není, horší je to s jeho přesným určením. U nás totiž rostou hodně podobné druhy hned dva: Sedum acre a Sedum sexangulare. Pokud nejste dopředu poučeni, jak je od sebe odlišit, pravděpodobně budete hodně tápat. Nakonec je to jedno, jejich rozlišení k životu nepotřebujete, ale může vám to stejně jako mně začít vrtat hlavou. To, že cylindrické až čárkovité listy s malou „ostruhou“ na bázi u S. sexangulare rostou tak, že tvoří 6 spirálovitě stočených řad nad sebou je nejzřetelnější právě v tuto dobu, kdy má rostlina v sobě minimum vody. S. acre se liší neuspořádaně rostlými listy vejčitého až trojúhelníkovitého tvaru. Není zkrátka tak poslušně „učesané“ jako jeho šestiúhelníkovitý kolega. Další z poznávacích znaků nám oba druhy nabídnou na stoncích pod zelenými listy: staré listy u S. sexangulare zhnědnou a zůstávají, kdežto u S. acre buď opadají, nebo zbělají a zpapírovatí.

U obou druhů se koncem jara začnou profilovat stonečky, které ponesou nevysoké květenství (výška do 15 cm). Květy jsou podobné, pětičetné a jasně žluté barvy. Odlišnost se najde až na druhý pohled – zezadu. Kališní lístky jsou u S. acre volné, zatímco u S. sexangulare jsou u báze srostlé.

Odborník by asi rozdíly vypočítával dál (například odlišnost genetická – oba druhy se liší v počtech chromozómů), já jsem pouhopouhý laik a to, co jsem zmínila, mi zatím stačí.

Pro úplnost ještě dodám, že oba druhy již v půlce 18. století popsal slavný Linné. Sedum sexangulare u nás najdete například na některých místech Českého krasu, u Polínského vrchu severozápadně od Plzně, u řeky Otavy východně od Strakonic či na některých vápencových kopečcích severně od Brna. Sedum acre jsem viděla na Podhorním vrchu severně od Mariínských lázní, v Plzni – Liticích u zbytků hradní zdi, na Otmíčské hoře jižně od Žebráku atd..Tyto druhy nerostou jen u nás, jsou k nalezení ve spoustě zemí Evropy. Variabilita obou způsobila, že existují pod mnoha často již neplatnými synonymy. Nenáročných houževnatých rostlin se pochopitelně zmocnili i šlechtitelé, a tak se dnes dají bez problémů sehnat i různé kultivary zvukomalebně znějících jmen.

Jsem docela napnutá, jestli si na tohle všechno vzpomenu v okamžiku, až na některé další přírodní lokalitě najdu jeden z těchto druhů. Tuším, že už si tak jistá nebudu. A pokud se bez zaváhání trefím, zkusím se vám skromně pochlubit . R.

Fotografie 2 - Sedum sexangulare z nejrůznějších lokalit