ZEL(e)NÉ LISTY

Delosperma nubigenum (Schltr.) L.Bolus

Fotografie 1:

1. Detail listů a nového květu (Detail of leaves and new flower)

2. Delosperma nubigenum

..............................................................................................

Vím, začátek tohoto povídání by měl patřit spíš někam do nějakého cestopisu či turistického deníku, ale nedá mi, abych vám nevyprávěla o svém prvním setkání s rostlinkou, která sice pochází z jižní Afriky, ale bez problémů obstojí i v našich nevlídných zimách i se všemi plískanicemi a inverzemi.

Jaro bylo sice už za dveřmi, ale všude ještě ležel sníh a nevypadalo to, že by už měl na krajíčku. S kamarádkou jsme ten den chodily v okolí Kamence na Radnicku (severně od Rokycan) a hledaly drobné památky. Zpáteční cesta do Radnic vedla hlubokým zasněženým lesem a později se přimknula ke korytu Radnického potoka. Nebudu vás zatěžovat vším tím, co jsme v blízkosti potoka viděly (nejroztodivnější chatky, vraky aut atd.) a přejdu rovnou k tomu, proč vám to vyprávím. V těsné blízkosti potoka stál středně velký mlýn, viditelně upravený na rekreační bydlení. Na kamenitém náspu mlýnského náhonu si majitelé vybudovali okrasnou skalku. To by také až tak zajímavé nebylo, ale kromě jiných skalniček a okrasných rostlin jsme zde našly docela rozměrný nizoučký koberec nějaké sukulentní rostliny. Zbystřila jsem – docela úhledný sukulent, poprášený sněhem a bez jediné známky nějaké úhony? Omlouvám se hluboce majitelům, prostě mi to nedalo a malinký kousíček tohoto statečného sukulentu jsem si strčila do kapsy. Později doma jsem si na něj naštěstí vzpomněla a zasadila ho do písčitého substrátu.

Koncem jara se na statečné rostlince objevila poupata a po otevření prvních květů bylo jasné, že se jedná o mně do té doby jen teoreticky známou D.nubigenum. Delospermy patří do čeledi Aizoaceae – kosmatcovité (dříve také Mesembryanthemaceae). Česky se jim říká zkráceně mesemb a líbí se mi i slovenské poludňovky (název se vztahuje na vlastnost některých rodů této čeledi otvírat své květy hlavně přes poledne). Žlutozelené listy jsou hodně sukulentní, široce kopinaté se špičkou na konci, na okrajích se s dostatkem slunečního světla zabarvují do červena, což působí velice vzhledně. Květní stopky jsou opět kratičké, kališní lístky hodně sukulentní a jednotlivé jasně žluté květy mohou mít do 3cm v průměru.

Delosperma nubigenum pochází z hornaté oblasti Jihoafrické republiky (Lesotho), kde musí často čelit hodně nevlídným podmínkám (sněhová pokrývka, vyšší mrazy), takže to rozhodně není žádná zhýčkaná princezna. Jako jedna z mála afrických delosperem může růst bez problémů celoročně vysazená na skalce s propustným substrátem, kde hlavně na jaře dělá svými květy velikou parádu. Myslím si, že problém by asi nastal, kdyby jí někdo vysadil na normální záhon s obyčejnou zeminou. Tady by rostla asi moc bujně a v zimě by trpěla příliš dlouho trvající vlhkostí. Ale možná máte jiné zkušenosti, jsou to jen mé teoretické úvahy.

D.nubigenum, kterou jsem si tehdy přinesla od Radnického potoka, je kdoví kde, naši současnou rostlinu v nízké misce jsme dostali od klatovského sukulentářského kolegy (ještě jednou díky). Právě proto, že je přenosná, určitě nebudu riskovat, že následující zimu přijde počasí, které delosperma „nevydýchá“ a miska poputuje spolu s dalšími mobilními skalkami do uprázdněného foliovníku. Zde bude chráněná před nechtěnou vlhkostí a doufám, že se ve zdraví dožije následujícího jara. Ale jak už to u mrazuvzdorných sukulentů z Afriky bývá, člověk nikdy neví… R.

Summary:

Description and experience with growing of winter - hardy Delosperma nubigenum.

Fotografie 2:

1.+ 2. Květy (Flowers)