ZEL(e)NÉ LISTY

Zephyranthes citrina Baker – yucatánská něcojakopampeliška

Fotografie 1:

1. + 2. Oba květináče s výsevem Zephyranthes citrina

.........................................................................................................

Někdy se to schumelí……v posledních několika dnech jsem se zcela neplánovaně a náhodně setkal se dvěma lidmi, koníčkáři, které bych směle mohl označit z pozice ostatních „normálních“ lidí za blázny. Z jejich nadšení a krásného donkichotského bláznovství jsem se napil jak ze studánky s živou vodou a jsem vlastně rád, že se svým zeleným způsobem také můžu k podobným bláznům připojit. Prvním zajímavým člověkem byl stopující dlouhán s divným nářadím přes rameno, ze kterého se vyklubal nadšenec přes samovýrobu luků a šípů, který směřoval někam na Šumavu na setkání podobně šílených amatérských lukostřelců. Bylo to velezajímavé povídání, ani jsem toho stopaře nechtěl vyložit….A včera úplně na konci zcela propršeného výletu do křivoklátské přírody jsme upadli do hovoru s neznámým ale sdílným člověkem, ze kterého se vyklubal excelentní odborník na staré Kelty, menhiry a další všelijaké kamení. Tyhle kamínky, menší, větší i ty úplně veliké nejenom že velmi dobře znal, ale také sbíral a některé dokonce i obráběl. Poprvé jsme viděli na vlastní oči švartnový náramek (jak smůla černý) z jakési specielní břidlice, kterou zvládal nový známý nejen v přírodě najít, ale hlavně umělecky (a vzorně historicky) opracovávat. Stáli jsme tam v tom dešti v hovoru, který neměl konce a v našich kapsách přibývaly krásné darované kamínky jako vzpomínky na tuhle chvíli. Proto už mi teď nepřipadne tak osaměle praštěné psát na web o kytkách, o sukulentech a cibulích. Je nás bláznů všelikých víc.

Letošní jaro je plné překvapení a nakvétají mi cibulky, u kterých jsem to už ani nečekal. Mezi mnohými například jeden asi pětiletý výsev semínek z mexické kytky od Romana Staníka. To byl jeden z těch početných květináčů, kterým říkám obilí. Každý rok vyrazí něco mezi trávou a pažitkou, ale po květech stále ani památky. Letos nakonec trpělivost slavila malý úspěch a v několika květnících se jmenovkou „RS-cibulovina žlutý květ“ vyrazily nažloutlé květní puky a po týdnu bylo již jasno – je to žlutý zefyrantes. Pak už jen vymailovat původní lokalitu – Queretaro, Jalpan, Mexiko a pátrání mohlo začít. Naštěstí žlutokvětých mexických zefyrantů není mnoho a tak mi z toho vyšel Zephyrantes citrina. Původní lokalita je sice mexický polostroov Yucatán, ale podle internetu se šíří tamní krajinou do šíře i dáli a tak je vysoce pravděpodobné, že roste i v Queretaru, kde jej Roman Staník před 20 lety sbíral.

Američané si pojmenovali tuto drobnou cibulovinu jako Rain Lily (spolu s ostatními zefyranty) nebo specielně Citron Zephyrlily. Zephyrantes citrina má několik synonym, mezi nimi rozšířené jméno Zephyrantes sulphurea. Nejde o žádnou vzácnost, občas je tento druh rozšiřovaný i našimi zahradnickými firmami. Pro mě je to tento druh a jeho květ cenný hlavně jako jako další střípek do mozaiky mé připravované knížtičky Cibulománie aneb exotické cibuloviny (další úlet bláznivého cibuláře). J.

Fotografie 2:

1. + 2. Kvetoucí Zephyranthes citrina