ZEL(e)NÉ LISTY

Tulbaghia simmleri Bauvert

Fotografie 1:

1. Listy (Leaves)

2. Kořeny (Roots)

3. Cibule (Bulbs)

...........................

Zatím jsem při představování svých jihoafrických cibulek nejčastěji střídal dvě klasické cibulové čeledě – Amaryllidaceae a Hyacinthaceae. Sem tam se skočilo jinam (Oxalis, Bulbine, Eriospermum) a dnes tedy dojde na podobný odskok. Bude to mezi česneky, přesněji do čeledě Alliaceae. S česnekem se už každý člověk určitě setkal, ať už na topince či na skalce. Je to rozsáhlá skupina zajímavých a pěstovaných rodů rostoucích v podstatě na obou polokoulích, v Novém i Starém světě a dokonce i v Austrálii. Dnes ale zůstaneme v pokladnici jihu afrického kontinentu u rodu Tulbaghia. Je to skupina zhruba 20 druhů, vyskytujících se kde jinde – v JAR a zasahujících na východě až po Tanzánii. Před časem jsem napsal článek o dvou tulbagiích do jednoho sukulentního periodika, myslím ale, že malá zmínka o tomto rodu patří i na ZL, navíc mám nové poznatky z pěstování uvedeného druhu.

Řeč bude o Tulbaghia simmleri Bauvert z východního Transvaalu, větší setřičce známější Tulbaghia violacea Harv.. Nebudu vás obtěžovat otřepanou historkou, jak se tato rostlina dostala do sbírky se špatnou jmenovkou a jak se určovalo, až se určilo. Důležité je to, že jde o roztomilou záležitost s typickým květenstvím, které je podobné květenství příbuzného rodu Agapanthus. Synonymním jménem T. simmleri je Tulbaghia fragrans neboli „voňavá“. Poctivě jsem nyní kvítky rostliny, kterou jsem si postavil na počítač, očichal a něco příjemného na té vůni skutečně je. Až skoro překvapivě, protože jinak všechny ostatní části rostliny „voní“ poněkud ostrým česnekovým aromatem. Zvláště po přesazování je na pěkných pár dnů v příslušném koutku skleníku zaděláno na výraznější aromaterapii pro otrlejší.

Něco k popisu rostliny: je to cibulka s průměrem až 2cm s papírovým obalem, svěže zelenými řemenovitými listy o šířce až 1 cm a délce (podle výživy) až 20-25cm. Ve zmíněném původním článku jsem psal, že kytka mi kvete v druhé polovině léta. Tato informace se poněkud změnila, v podmínkách našeho stále ještě nového „skleníku“ se spousta kytek chová jinak, než jsme to znali z fóliovníku. A tak moje Tulbaghia simmleri letos v létě jen nabírala síly a pustila se do kvetení až teď na podzim. Tato tulbagie neodnožuje tak masově jako pěstovanější T.violacea, přesto po několika letech pěstování v květináči je čím podělit případné zájemce. Voňavé květenství je na vyšším (30-35cm) stonku, na rostlině na počítači je právě 16 květů v různých stádiích. Kvetení v chladnějších podmínkách je mnohem delší, než tomu bylo v předchozích sezónách ve fóliovníku a příjemně oživuje svou fialkovou barvou pochmurné podzimní dny. S opylením nemám dosud úspěchy, možná jsou potřeba dvě nepříbuzné rostliny. V minulých letech T. simmleri v zimě zatahovala, letos jen snížila počet listů a vypadá, že se spát nechystá.

Pěstování tulbaghií se mi zdá extrémně jednoduché, rostliny rostou ve všem, jsou odolné i vůči delšímu suchu a snesou i hodně slunečné stanoviště. Rád bych vyzkoušel i pěstování dalších druhů, naštěstí se občas objeví semena v zahraničních pěstírnách a doufám, že už letos na jaře si nějaký „česnekový“ výsev vyzkouším. J.

Summary:

Description and experiences with growing of South-african bulb Tulbaghia simmleri from family Alliaceae.

Fotografie 2:

1. Mladé květenství (Young inflorescence)

2. Květenství (Inflorescence)

3. Květy (Flowers)