ZEL(e)NÉ LISTY

Tulbaghia alliacea L.f. – aneb další kouzlo strýčka Coka

Fotografie 1:

1. Listy (Leaves)

2. První květ (First flower)

...............................................

Tak je po kratší pauze na ZL další cibulovina a sice další česnek jihoafrického původu. Kytek a cibulek všelijakých mi průběžně nakvítá ve sbírce celkem hojný počet, ale místo kytičkového deníku píši v těchto dnech spíš deník stavební. Přesto jsou však okamžiky, kdy jsem vytržen od dumání u míchačky událostmi většího významu. K takovému vytržení došlo před týdnem při návštěvě čtyř pěstitelů z Holandska a Belgie, mezi nimiž byl jako host nejvzácnější charismatický Cok Grootscholten. Jakoby nám oplatil naši loňskou podzimní návštěvu u něj.

Protože jsme o této přepadovce věděli předem, trochu jsme ve sbírce poklidili, pochopitelně se zaměřením na rostliny, které jsme si právě od něj loni přivezli. Jak se říká, aby nás „hanba nefackovala“, kdyby tam byly nějaké mrtvoly a polomrtvoly. Ty se naštěstí nevyskytovaly, za to jsem zjistil, že právě jedna z Cokových cibulek, česnek s cedulkou Tulbaghia ludwigiana, se právě chystá do květu. Samozřejmě, že se květy otevřely přesně v páteční dopoledne na Cokovu počest. Při následném porovnání s fotkami na internetu jsem zjistil, že sice nejde nejde o T.ludwigiana (která má mít vnitřní koronu žlutou) ale s největší pravděpodobností o T.alliacea, které odpovídá korona tmavě oranžovo-hnědá. Čistě teoreticky by mohlo jít ještě o velmi podobnou T.leucantha, ta je však více robustnější a v kultuře méně častá.

Dokud tato tulbaghie nenakvete, je zcela nenápadná a obyčejná, podobná například zefyrantu, habrantu nebo své slavné sestře T.violacea. Má poměrně robustní podzemní cibuli se silnými a dužnatými kořeny, ze které vyrůstá větší počet tmavě zelených, obyčejných pásčitých listů, 15-20cm dlouhých a 0,3 až 0,5cm širokých. Tyto listy při promnutí nebo poškození vydávají onu typickou česnekovou vůni. Květenství se objevilo na rostlině v raném létě, je asi 2x vyšší než vztyčené listy a jde o umbel s až 12 květy. Kdo zná fialkové květy T.violacea nebo T.simmleri, bude překvapen zásadní dvoubarevností vnitřních a vnitřních okvětních plátků. Těm vnitřním se říká korona. Literatura hovoří, že květy této „česnekové“ tulbaghie mají v noci vonět výraznou sladkou vůní po kokosu a medu. Nejsem noční motýl a v noci bývám zmožen ze stavby, takže nemohu potvrdit. Domovem této tulbaghie je JAR, západní i východní Kapsko při pobřeží, ale má se snad objevovat i v Botswaně a Zimbabwe. Literatura hovoří též o tom, že listy mohou při letním kvetení zatáhnout a rostlina je olistěná jen v zimě, mně se zatím jeví jako stálezelená.

Pěstování je takové africko-cibulově klasické, hlubší květináč, propustný substrát, spíše nárazová zálivka, občas přihnojení. Není to kytka ani úpalu ani stínu, roste evidentně v hustějších společenstvích ostatních rostlin. Rozmnožuje se kromě výsevu také pomalejším odnožováním. Dal jsem si před časem za cíl sehnat několik dalších druhů rodu Tulbaghia, což se mi podařilo a budu tedy moci na ZL postupně pár méně známých zástupců těchto afrických divokých česneků představit.

Závěrem ještě poznámku ke Cokovi Grootscholtenovi. Přestože našich 25 čtverečných metrů skleníku a 15 fóliovníku mu muselo připadat jako legrační pidisbírka, s velkým nadšením a neskrývanou radostí prolezl všechna patra s našimi rostlinami, vše si krásně „užíval“, stále fotografoval a lišácky se usmíval. Velkou poctou pro nás bylo, že si i několik našich rostlin odvážel do Holandska, ode mě například semenáčky Tulbaghia acutiloba a dokonce zakořeněné řízky z původně své rostliny, ale o tom až někdy příště…. J.

Summary:

Determination and experiences with growing of Tulbaghia alliacea from family Alliaceae.

Fotografie 2:

1. Květenství (Inflorescence)

2. Cok Grootscholten (v zeleném tričku)