ZEL(e)NÉ LISTY

                    Strumaria gemmata Ker-Gawler

Fotografie 1:

1. Strumaria gemmata v květu (S.gemmata with inflorescence)

2. Cibule (Bulb)

3. Květ (Flower)

...........................................................................................................

O svých sklonech k pěstování nemrazuvzdorných cibulovin z celého světa jsem už díky Zelným listům vyslal do světa několik signálů. Celkem logicky a oprávněně mezi nimi zaujímají významné místo zástupci čeledě Amaryllidaceae rostoucí na jihu afrického kontinentu. Vedle dostupnějších a pěstovanějších rodů – Haemanthus, Scadoxus, Cyrtanthus a Nerine, občas i Ammocharis a Boophane, lze se po usilovném pátrání dobrat i dalších rodů, nad kterými se tak hezky vzdychá při prohlížení oněch výpravných cibulových knih jihoafrické provenience.

Pro tentokrát jsem zabrousil do rohu (rodu), ve kterém se mi podařilo za poslední dva roky shromáždit čtyři zástupce jednoho méně běžného rodu Strumaria. Patří do skupiny příbuzensky provázaných rodů Hessea-Strumaria-Carpolyza (nově i Tedingea). Je to malý rod, ve kterém probíhají neustále nějaké taxonomické změny a přesuny, nyní je v něm evidováno kolem 24 druhů. Roste v jižní Namibii a v části JAR se zimními srážkami. Z toho pochopitelně plyne jeho nezvratitelný zimní růst. Na začátku vegetace, tedy v bezlistém stavu, ty nejsilněší cibulky vykvetou svými typickými rozvolněnými okolíky drobných leč zajímavých kvítků. Tuším, že tyto cibulky rostou nikoli soliterně ale ve větších počtech na vhodných lokalitách, a musí tedy být botanicky nevšední zážitek uvidět rozkvetlé polštáře těchto drobných rostlin v jejich domovině.

Olistěné nejsou kytky rodu Strumaria nijak zvlášť atraktivní, jde o klasické úzké řemenité listy v počtu 2-6, někdy s drobnými chloupky. Naopak velmi atraktivní událostí je kvetení jednotlivých druhů. V těchto dnech se mi krásně (doufám že i spokojeně) rozkvetla skupina Strumaria gemmata. Pokoušel jsem se nějak přeložit rodové i druhové jméno z latiny, bohužel s neslavným výsledkem. „Strumosus“ je něco jako zduřelý, bambulovitý, a „gemmatus“ pupenovitý. Vyberte si z toho, co vám libo.

Lehce exotickou krásu jednotlivých kvítků i jejich jemné barevné tóny nejlépe ukáží fotografie detailů květu. Květenství je okolík (umbel), květy jsou otevřené směrem nahoru, okvětních plátků (petal) je šest, jsou na okrajích zvlněné a působí až orchideovitě. Blizna je nedělená, tyčinek 6. Při čichové zkoušce jsme zaznamenali výraznou ale nepojmenovatelnou “vůni“, která ovšem poměrně dost přitahovala menší mouchy. Rozkvítání probíhalo v těchto chladnějších dnech celkem pomalu a postupně, v květenství jsou zároveň neotevřené květy i zrající semeníky. Nejdůležitější informací totiž je, že se podařilo sprašování z kytky na kytku. Z toho mám velkou radost, neboť když před zhruba 5 týdny kvetla osamělá Strumaria tenella, úspěšné opylení se nekonalo.

Pěstebních poznatků není mnoho, použitým substrátem je velmi vzdušná směs pemza-písek s velmi malým přídavkem kompostovky. Kytky jsou tvrdě zimní, přes léto nevidí ani kapku vody a jsou umístěny v polostínu pod hlavními stoly ve skleníku. Ne, že bych si vytknul za cíl zkompletovat tento rod, ale jsem velmi rád, že strumarie mohu pěstovat a těšit se krásou jejich drobných kvítků s nádechem jihoafrické exotiky. J.

Summary:

Description and experiences with growing of african bulb Strumaria gemmata from family Amaryllidaceae.

Fotografie 2:

1.+ 4. Okolík (Umbel)

2. Listy (Leaves)

3. Detail listu (Detail of leaf)

5. Semeník (Ovary)