ZEL(e)NÉ LISTY

Rhadamanthus sp. Madagaskar – malgašská konvalinka

Fotografie 1 - Rhadamanthus sp. Madagascar

...........................................................................

Tak mám za sebou další psací krizi. Tentokrát jsem měl pro ni zvláště závažný důvod, ale o něm raději někdy jindy. Ani jsem moc v poslední době nechodil do skleníku, dnes jsem tam po čase nakouknul a je tam zrovna massoniové období – co květník, to jiný květ. I když jmenovky jsou někdy stejné, květy se klenou občas nečekaně odlišně. To by se to psalo, kdyby byla chuť...ale i to bezslunečné počasí náladě nepřidá.

Nakonec to zachránil jeden půlnoční mail, někdo neznámý (přesněji neznámá) mi psal, že má zdravotní potíže s páteří, nechodí proto do práce a tak si krátí čas surfováním. Je to také pěstitelka (sice spíše skalniček) a tak brouzdala hlavně po kytkách. Napsala nám hezký komentář s pozdravem a poděkováním za to, že píšeme náš web. Takže pro tuhle paní i případné další neznámé, kterým naše textíky mohou udělat malou radost, dnes něco spáchám. Bude to o madagaskarské cibulce, která se mi namnožila v rámci záchrany svého života.

Když jsem psal svoji Cibulománii, uvědomil jsem si, jak málo mám cibulek právě z Madagaskaru. Ne, že by tam žádné nerostly, ale cesta k nim je složitější, než k sortimentu z jiných oblastí. Žádná pěstírna se na ně nespecializuje, není kde objednávat a tak nezbývá než číhat na občasnou vyjímku v podobě dospělé cibule nebo někde sehnat nějaká vzácná semínka. Většina mých madagaskarských cibulí jsou však hlavně dárky od přátel.

Nejinak to bylo i v tomto případě – dárek z loňského předjaří byl velkorysý i velevzácný zároveň. Šlo o nakvetlou hyacintovitou cibulku s pracovním názvem Ornithogalum convallarioides, Madagaskar 2005. Květy byly nezvykle vytvarované a opravdu připomínaly naši konvalinku. Poté, co rostlina zdokumentovaně dokvetla, nějak zapadla mezi ostatní a když jsem ji na podzim objevil, byla (jak říká Chróstal) „před smrťó“. Uschlé listy, polorozpadlé šupiny bývalé cibule a mezi nimi spokojená vlnatka. Katastrofa. Nasadil jsem omluvu, pečlivou očistu, chemii a zimování v podobě tepla nad radiátorem v bytě. Šlo to pomalu ale šlo to, vlnatka zhynula, šupiny se dorozpadly a z většiny zakořenily a pak se postupně začaly objevovat nové listy. Dnes už jsou to dva bohatě rozrostlé trsy odnoží, které na jaře rozsadím a připravím na cestu do světa.

Ověření jména rychle ukázalo, že se věci mají jinak, než jak říkala jmenovka. Naštěstí na Madagaskaru neroste mnoho hyacintíků, takže určování šlo poměrně svižně. Uspořádání květů i celého květenství nasměrovalo pátrání na rod Rhadamanthus, která má druhy na Madagaskaru, v JARu a v Namibii. Nebudu otravovat čtenáře s taxonomickými přesuny jednotlivých druhů mezi rody Rhodocodon, Rhadamanthus a Drimia, i bližší určení nechám raději pouze na stupni „species“. Nechci se pouštět na tenký led ani nést svoji amatérskou kůži na trh. Prostě je to pohledná madagaskarská cibulovina, která stejně jako já přežila svoji krizi a ustála to. A třeba příští rok potěší pár dalších cibulářů, kterých pomalu přibývá.

Hezké vánoce bez krizí i nemocí. J.

Fotografie 2:

1. Detail poupat a květu

2. Rostlina dnes