ZEL(e)NÉ LISTY

Resnova megaphylla Baker ? – nezaměnitelná i nezařaditelná

Fotografie 1:

1. Detail listu

2. Listová růžice

.............................................

Témat na sukulentní psaní je pořád přehršel, ale ti přispěvatelé nějak nejsou….A tak si v klidu mohu přihřívat svoji cibulovou polévku a nikým nerušen psát o svých větších či menších cibulkách. Dnes jedna perlička, která mě překvapila hned nadvakrát. Poprvé tím, že letos nakvetla bez jediné kapky vody (nějak jsem na ten její květník pozapomněl) a podruhé tím, že při dohledávání podrobností kolem jejího popisu a správného aktuálního jména se ukázalo, že se pod nejpoužívaným jménem z názvu článku prostě oficielně nevyskytuje.

Ale to už je tak nějak čím dál běžnější, jména přicházejí i odcházejí, ale naštěstí pěkné kytky navzdory tomu zůstávají. Platí to i o této hyacintovité pohlednosti. Původně Scilla megaphylla (čili velkolistá), pak Resnova megaphylla (pod tímto jménem je ve sbírkách nejčastější) a nyní v tom nemám zcela jasno. Některé směry řadí rod Resnova k rodu Ledebouria a jiné prameny k rodu Drimiopsis. Mně by pasovalo spíš to druhé, ale ať si to dají afričtí botanikové do pořádku sami.

On vůbec rod Drimiopsis je celý prošpikovaný velezajímavými šperky s pohlednými listy s různými kresbami, vlnitými okraji nebo dokonce i s výrůstky na povrchu listů. Samotné květenství nebývá hlavní ozdobou, listy to naštěstí dostatečně zachraňují. U Resnova megaphylla (jak ji budeme neplatně říkat) je to neuvěřitelná konstelace hustých malých bradaviček na horní straně listu, z kteréžto každé vyrůstá krátký chloupek. Pro bystrozraké pěstitele i slepouny (např. já) vybavené optikou tuze exotické pokoukání. Snad vám to naše makrofoto dostatečně osvětlí. Listy mojí malé cibulky dorůstají tak do 10 cm délky, ale je možné, že při pořádné výživě a správně načasované zálivce to dotáhnou do onoho „mega“ rozměru. Květenství je nízké a drobné, nafialovělé kvítky jsou do 1cm.

Pěstování je vzhledem k původu rostliny – východní Kapsko až Mpumalanga – bezproblémově letní, cibulka na podzim zatahuje a v létě se sama budí. Na rozdíl od ostatních podobných hyacintíků se mi zdá, že moc nechce neodnožovat a byl by vhodnější generativní způsob množení. Zkusíme zabzučet, třeba se zadaří. Nebudu to natahovat, už asi máte cibulek plné zuby, snad se příště dočkáte nějakého „pravého“ sukulentu. J.

Fotografie 2:

1. Resnova megaphylla

2. Detail květu