ZEL(e)NÉ LISTY

Paris quadrifolia L. (1753)

Fotografie 1:

1. Paris quadrifolia

2. P. quadrifolia s květem

............................................................

Připadám si už jako stará čarodějnice: před měsícem jsme v Černošínském boru severně od Tachova fotili statný rulík zlomocný a teď jsem se zase rozhodla napsat o rostlině s podobnou zlou pověstí. Okolo vraního oka čtyřlistého koluje hodně temných pověstí a pro zloduchy- traviče to ve středověku byla jistě jedna z vyhledávaných jedovatých rostlin. Jedovatými alkaloidy je prostoupena celá, nejvíce je jich v podzemním oddenku a v plodu – černé bobuli, v nepozornosti snadno zaměnitelné za neškodnou borůvku. Následný úporný průjem a zvracení byly asi pro nejednoho člověka osudnými.

Paris quadrifolia coby jednoděložnou zatahující rostlinu přidávám do skupiny českých cibulovinek, ač klasickou cibuli nemá, pod zemí kromě šupinatých oddenků vytváří jakési zduřelé podlouhlé hlízky, z kterých na jaře vyráží nové nadzemní části – krátký vzpřímený stonek s kopinatými listy v jednom přeslenu po 3 – 8, nejčastěji však po 4 listech. Listy jsou na horní straně čepele tmavě zelené, spodní strana je světlejší. Květy rostlina nehýří, během května až června vlastně má jen jeden – koncový, čtyřčetný. Vnější protáhlé okvětní lístky jsou nenápadně zelené, vnitřní mají více žlutější barvu. Po sprášení se začne vytvářet jediný plod – černá bobule se čtyřmi vnitřními částmi, která po dozrání puká.

Pokud si tohoto jediného zástupce čeledi Trilliaceae – trojčetovité v naší zemi chcete prohlédnout v jejím přirozeném prostředí, musíte se vypravit do nějakého vlhčího lesa, nejlépe listnatého a dobře se dívat. Naštěstí je rostlina díky přeslenitě uspořádaným listům dobře rozpoznatelná a podle mého se může splést brzy na jaře jen s bažankou vytrvalou či nadzemní částí lilie zlatohlavé. Bažanka má však světlejší listy a jinak kvete a lilie sice také vytváří zpočátku základní přeslen listů, užší listy jsou však na koncích zaoblené, kdežto u vraního oka širší a špičaté. U lilie se navíc v době květu stonek protahuje do výšky s dalšími listy navíc, kdežto u vraního oka zůstává v základním přeslenu. Ale co bych se rozepisovala, na stránkách ZL jednou možná dojde i na tu českou lilii.

Je zajímavé, že listy P. quadrifolia často ožírají slimáci, přijde mi, že ti tuzemští (a především španělští) jsou nezničitelní a jen tak jim život neotrávíte. Na rozdíl od slimáků, kterým často přeji jen to nejhorší, vám přeji život jen a jen sladký. R.

Fotografie 2 - P. quadrifolia na lokalitě západně od Nepomuku