Oxalis dregei
Oxalis dregei Sond.
Fotografie 1:
1. Oxalis dregei - list (leaf)
2. O. dregei - cibulky (bulbs)
3. Oxalis dregei
.................................................................
Těžko, přetěžko se vybírá, o kterém dalším cibulkovém šťavelu napsat. Nějak se jich sešlo moc a jeden je hezčí, než druhý. Sem tam některý vystrčí mezi listy i stvol s květem bílé, či pastelové barvy, ale jeho plnou krásou se bohužel mohu kochat jen sporadicky. V převažujícím zamračeném či inverzním počasí zůstávají korunní lístky sevřené do úhledné ruličky a otvírají se jen tehdy, když se nízké zimní slunce opře do polykarbonátu a pomůže zvýšit udržovací teplotu ve skleníku (cca 10° C). Africké oxalisy, pocházející z oblastí se zimními srážkami, máme umístěné v nejvyšším patře zhruba asi 30 cm pod polykarbonátem. Mají tedy protekčně nejvíc přirozeného světla, které jim u nás doma můžeme v tuto dobu a v této zeměpisné šířce poskytnout. I tak jsou listy i květní stvoly vytáhlejší, než by normálně měly být (posuďte sami na fotografiích O. dregei). Přemýšlím i o tom, že bych začala začátek růstového cyklu těchto oxalisů posouvat více do našeho léta, abych se alespoň zpočátku rostlinami potěšila v jejich přirozenější podobě.
Pokud bych čekala, až zimní oxalisy samy naraší (většinou začíná jako první rašit O. melanosticta), musela bych začít se zálivkou na začátku září. Tak tomu bylo letos. Pravda, vše se mi zdrželo i díky tomu, že přede mnou byl nelehký úkol zasadit stovky nových rostlin (nemyslím tím nových druhů – těch bylo podstatně méně). Spousta druhů se u nás sešla z různých lokalit a to pak musíte hlídat, zda se kraj od kraje (myšleno v Kapsku) i v rámci jednoho druhu nevytvoří nějaké místní formy. Kdybyste jen mohli vidět, kolik forem má třeba takové „obyčejnější“ O. obtusa či O. pes – caprae ! Ale o tom zase jindy, teď se vrátím k dnešnímu šťavelu.
Oxalis dregei patří k drobnějším druhům, už jen cibulky jsou menší, kulatější. Asi už vás napadlo, že se snažím pro ZL vybírat z toho velkého množství zimních šťavelů hlavně druhy něčím zajímavé. Když jsem předloni poprvé zasadila cibulky O. dregei, netušila jsem vůbec, jak má vypadat – přeci jen z cibulky nic nepoznáte. O to víc jsem pak byla překvapená, když vylezly krátké řapíky a široce opaksrdčité listy (obrazně řečeno vypadají jako srdíčka na stopkách). U prvního listu jsem to přisuzovala nějaké deformaci, ale později se potvrdilo, že listy nebudou složené z vícero lístků, což je pro rod Oxalis docela typickým znakem. Vypadají tedy jako nedovyvinuté, jako by jim něco chybělo. Celkově působí úžasně křehce a když se později objeví i bílé voňavé květy se žlutým středem, je tato nádhera ještě umocněná. Bohužel později s ubývajícím množstvím světla se řapíky začnou prodlužovat.
Jak jsem psala, letos mám v plánu, že bych zimním oxalisům přerušením zálivky mírně zkrátila růstovou sezónu a o to dřív je začala zalévat tu další. Možná bych začala oxalisy probouzet už na začátku srpna, aby první listy narostly tak, jak asi mají vypadat, tedy nevytáhlé a kompaktní. Plánovala jsem to tak už vloni, ale nakonec jsem neměla to srdce a zalévala jsem až do konce února. Tak tedy uvidíme, jak to s tím šťavelovým předsevzetím příští rok dopadne… R.
Summary:
Description and experiences with growing of Oxalis dregei from South Africa.
Fotografie 2:
1. Oxalis dregei - květ (flower)
2. Oxalis dregei
