Ledebouria sp. JAR – tulák po sbírkách
Ledebouria sp. JAR – tulák po sbírkách
Fotografie 1:
1. Ledebouria sp., RSA
2. Ledebouria sp. - květenství (inflorescence)
3. Ledebouria sp. - tobolky (capsules)
..........................................................................
Těch pár slunečných a na první polovinu dubna nadstandartně teplých dnů definitivně ukončilo zimní etapu pěstování našich kytek a definitivně přehodilo kormidlo do letní sezóny. To má za následek probouzení zimních spáčů, ať už nadzemních či podzemních, čili geofytů. Je to sice takový malý okamžik pravdy, kdy se bohužel objevují i mrtvolky, které se již neprobudí, ale je to současně i mnoho radostných chvilek při shledání se se starými sbírkovkami, které se statečně hlási do dalšího života.
Vedle skupiny zimních a další skupiny stálezelených cibulovin se nyní budí cibuloviny letní. Mezi nimi již asi pátou sezónu mi dělá radost jedna hyacintovitá pohlednost, ke které bohužel nemám druhové jméno. Je to takový ahasver, putovní kytka s asi zajímavým osudem. Pokud vím, jsem jejím minimálně čtvrtým pěstitelem a kdoví, kolik jich nakonec už bylo a vlastně kdoví, kolik jich třeba bude ještě po mně. Je sice naprosto jasné, že jde o zástupce rodu Ledebouria z východního Kapska, ale pak už veškeré snahy o dourčení váznou na suchu. Mám pár typů – např. L. revoluta, L. floribunda nebo L. ovatifolia, ale je problém ve velké podobnosti většiny ledebourií, nedostatku odborné literatury a v tomto případě nepomohly ani fotky z internetu. Jako vždy je v nich hodně chyb a omylů, ale i na renomovaných stránkách jsou u jednotlivých druhů velké rozdíly mezi rostlinami v přírodě a v kultuře, a to už vůbec nemluvím o přirozené variabilitě mezi jednotlivými populacemi v přírodě. Prostě nevím a asi se to ani nikdy nedovím. Ale je to pro mě ledebourka tak vzhledná a jedinečná, že ji raději představím i beze jména. Ono stejně při taxonomických přesunech a kotrmelcích, jichž jsme stále žasnoucími svědky, je otázka, jak dlouho by pracně vytypované (a možná chvíli správné) jméno vlastně platilo. Například na podzim jsem si posháněl skupinku cibulek z jihoafrického rodu Scilla a ejhle, už je z něj nový rod Merwila…
Na rozdíl od jiných stálezelených druhů, je tento vyloženě letní a spořádaně si nechává svoje velké listy na podzim odeschnout. Tím vlastně přeleje vodu se živinami do zásobního orgánu, který je největší v mé sbírce ledebourií. Právě na podzim, v okamžiku uložení ke spánku, má cibule průměr kolem 8cm a i teď na jaře, kdy se po očistění zcela uschlých hnědavých papírových obalů objeví tmavofialové vrstvy, má pořád průměr 6,5cm. Její listy jsou také celkem robustní, při šířce kolem 5cm dosahují největší listy v růžici délku přes 15cm. To z ní dělá vskutku pěkného urostlíka s růžicí o průměru 30 cm víceméně vztyčených listů. Je možné, že v podmínkách většího slunečního svitu v její domovině se růžice více rozevírá a listy částečně i leží na povrchu půdy, přesto se mi zdá, že stejně jako ostatní ledebourie i tato není kytkou přímého úpalu a roste v nějakém podrostu nebo částečném stínu. Vody spotřebuje v hlavní vegetaci poměrně hodně a i když dokáže vydržet další období bez vody, je to na napětí listů jednoznačně znát, že jí prostě chybí. Kvete uprostřed léta (takže fotky květů a květenství jsou z loňského roku) a po opylení (je samosprašná) tvoří opravdu velká hnědavá 2-3mm semena, která jsou na povrchu taková „kráterovitá“. Bez problémů okamžitě klíčí, ale vydrží s klíčivostí i do příští sezóny. Už jsem je asi dvakrát vyséval, takže by měl být potomstva dostatek, ale upřímně zrovna teď nějak nemohu najít ani jeden z rozpikýrovaných výsevů, takže už podruhé v tomto článku nevím. Nejhezčí na představované ledebourii je její naprosto vzorové a ukázkové tečkování na listech z obou stran, kterému říkám „maskáčování“ a od kterého by si mohly maskovací vzory na vojenském oblečení vzít inspiraci.
Beru tuhle rostlinu, kterou jsem dostal jako dárek od rokycanského pěstitele a přítele, jako „vypůjčenou“ od osudu a možná, že ji jednou pošlu zase dál do světa na její tuláckou pouť Evropou, tak daleko od její původní krásné domoviny…. J.
Summary:
Description and experiences with growing of Ledebouria sp. from RSA.
Fotografie 2 - Ledebouria sp., RSA
