ZEL(e)NÉ LISTY

             Ledebouria socialis (Baker) Jessop ´ Miner´

Fotografie 1:

1. Ledebouria socialis ´Miner´

2.+ 3. Formy L.socialis (Different form of L.socialis)

4. Detail listů (Detail of leaves)

................................................................................

Před časem jsem vám slíbil malé cibulové překvapení s nejběžnější suchomilnou cibulovinou Ledebouria socialis. Oč je tato kytička běžnější, tím je zajímavější – tím jak vypadá, co všechno v kultivaci vydrží a v neposlední řadě, jak je ve svém vzhledu proměnlivá! Navíc si tato ledeburka poměrně užije s různě zastaralými nebo neplatnými jmény. Ale nakonec, co záleží na jméně….

Tato téměř nezničitelná cibulovina z čeledi Hyacinthaceae a rodu Ledebouria si sebou nese svou podobnost i příbuznost s rodem Scilla. Odtud její občas jméno na jmenovkách, prostě ledeburie jsou tečkované scily z jižní Afriky. Ta nejznámější socialiska má výraznou fialovou netečkovanou spodní stranu listů. Existuje však i v podobě jen zelené, bez fialového tónu na spodní netečkované straně, té se někdy říká Ledebouria paucifolia, ale je to omyl, patří také do okruhu L.socialis. Kromě této zelenolisté a širokolisté „formy“ (praví botanici odpusťte laikovi jeho nepřesnosti) se velmi vzácně objeví ve sbírkách i zelenolistá úzkolistá (!) forma pod názvem Ledebouria aff. socialis JIL240 (já ji mám s lokalitou NW Weltevrede, RSA), která už má drobnou kresbu z obou stran listů. Je velmi atraktivní svým zvláštním až skoro perleťovým povrchem úzkých dlouhých listů a velmi malými cibulkami.

Tato lokalitní forma Ledebouria socialis je jakoby přechodem k rostlině, o které má být tento článek. Na jaře 2006 se do mé cibulové sbírky dostala zvláštní cibulka z označením Scilla sp.(jak příznačné..), ze které jsme byli dlouho všichni „paf“. Perleťový šperk. Malá cibulka, která zářila mezi ostatními naprosto originální barvou svých lístků. Jiný odstín zelené + tmavší kresba v hnědočerveném tónu z obou stran listů + zvláštní blýskavý (perleťový) povrch.

Byla velká radost, když první cibulka začala na bázi odnožovat, když nakonec nakonec vykvetla typickým květenstvím pro ledeburie a pak začalo internetové bádáni, které skončilo jménem uvedeným v názvu článku.

Střípky do sebe zapadají a podle mého názoru jde skutečně o selekci nějakého početného výsevu podobné formy jako zmíněná JIL240. Nejde tedy pravděpodobně o výsledek křížení. Opět pozor na označení – část jmen pod fotkami na webu s touto kytkou uváděly Ledebouria socialis MINOR, což prý je neplatné….

Dost těch zmatků, teď něco o samotné rostlině. Barevných popisů se zdržím, snad povedená fotografie ukáže víc,

Velikostně jde zhruba o poloviční „fialovou“ L. socialis. Cibulka, snad proto že se jedná také o odnož, celkem spolehlivě a početně odnožuje do pěkných trsíků, 2-leté odnože již kvetou, květenství (stvol i květy) obsahují více fialových tónů než ostatní L.socialis. Dobrá zpráva, květy šly opylit, semínka zatím střádáme. Vzhledem k neobvyklému vzhledu cibulky jsem si jí hleděl a věnoval zvýšenou péči, což asi nepotřebuje a ponechává si odolnost a nezničitelnost své známější příbuzné. Zdá se mi, že je víc spokojená v sušším a slunečnějším režimu, ale zcela jistě snese i více vody a méně světla (jen se to asi projeví na kompaktnosti listové růžice).

Myslím si, že tato „Miner“ Ledebourie bude velkým obohacením našich cibulových kolekcí a pravděpodobně se časem stane stejně dostupná jako klasická „violacea“ (taky jedno z neplatných jmen)……J.

Summary:
Description and experiences with the growing of one of the selected forms of bulb Ledebouria socialis.