ZEL(e)NÉ LISTY

                                     Ledebouria crispa  S.Venter

Fotografie 1:

1. Ledebouria crispa

2. Květ (Flower)

3. Květenství (Inflorescence)

4. Listy (Leaves)

...................................................

Tuším, že pro většinu návštěvníků Zelných listů jsou články o cibulovinách z naší sbírky, které v nich prezentujeme, poněkud překvapivé, neřku-li hůře stravitelné. Leckdy se i sám divím, co na těch bulbózních potvorách, které se někdy ani nechtějí probudit ze spánku, které většinou nechtějí kvést, a u kterých je zázrak, když mají na jmenovce správné jméno, vlastně vidím.  Ale protože je nás na světě takových víc, bude to nakonec asi úplně normální. Navíc valná část cibulí se hodí třeba k jídlu, nebo je přinejmenším aspoň léčivá. Proto tedy nepřestanu a budu si psát dál.

Dnes jsem vám připravil cibulovou lahůdku, které předpovídám velkou budoucnost. Způsob jejího představení je poněkud vzorový. Doputovala k nám z Holandska ze sbírky velkého milovníka cibulek Coka Grootscholtena jako Drimia spec.nova. Všichni jsme z ní byli unesení a říkali jsme jí pracovně „undulata“. Poté co vykvetla, bylo hned jasné, že nejde o drimii, ale o ledebourii s typickým květenstvím. Pokusy o samosprášení byly úspěšné a pár semeníků na největší cibulce uzrálo. Rovněž výsev okamžitě po dozrání semen dopadl k naší spokojenosti a základ nové generace byl na světě.

Co vlastně bylo to, co nás  namlsané pěstitele na této malé ledebourii tak fascinovalo? LISTY! Nádherné zvlněné proužky listů ve vztyčené sevřené růžici! Jemňoučká krepovaná miniatura. Listy jsou 2-4mm široké, 5 až 7cm dlouhé,mají mírně zvýrazněnou osovou linii a vskutku velmi hustě a výrazně zprohýbané okraje. Listů je u květuschopné rostliny  6 – 12 v růžici a velikost cibulky je cca 2cm. Barva listů je svěže zelená, bez teček (!), pouze u cibulové báze zvenku slabě načervenalá. Na povrchu cibulky je slabá papírová blanka, pod kterou se tvoří početné odnože. On totiž tenhle ledebouriový poklad báječně odnožuje!!! Květenství klasických drobných kvítků je celkem nízké a vytváří se na začátku vegetačního období spolu s novým olistěním začátkem léta. Tato ledebourie je zatahující a zimu přečkává v bezlistém stavu. Není určitě mrazuvzdorná, takže ji dopřejte cokoliv mezi 5 až 15°C, co jí předčasně neprobudí.

Tedy letos na jaře, kdy výsev dobře přezimoval a i původní květináč po rozdělení trsu odnoží vytvořil dostatek materiálu na první rozdávání kamarádům, přišel čas k tomu nějak se popasovat se jménem. Je to mírně nestoprocentní, ale s opravdu velkou pravděpodobností jde o novinku jihoafrických ledebouriií z oblasti Transvaalu, popsanou teprve v roce 1998 – Ledebouria crispa.

Čas nakonec ukáže, jak moc jsem se „seknul“ se jménem, ale určitě potvrdí mou předpověď z druhého odstavce – díky snadnému vegetativnímu i generativnímu množení se brzo stane běžně atraktivní součástí všech našich sbírek, stejně jako klasická Ledebouria socialis (i když s touhle „klasikou“ se vás brzy chystám pěkně překvapit!).    J.

Summary:

Description and experiences with growing of african plant Ledebouria crispa from family Hyacinthaceae.

Fotografie 2:

1. + 4. Rostlina v květu (Flowering plant)

2. Semenáčky (Seedlings)

3. Cibule (Bulb)