ZEL(e)NÉ LISTY

Haemanthus albiflos  Jacquin aneb netřesk po africku

Fotografie 1:

1. Haemanthus albiflos, RSA, Boesman River

2.+ 3. Nové květenství (New inflorescence)

......................................................................

Někdy si čtenáři ZL mohou při prohlížení článků na nich uveřejněných říkat: proč nepíšou také o nějakých normálních sukulentech a cibulovinách, proč pořád vytahují do světla ramp jakési neznámosti a divnosti? Odpověď je nasnadě - prostě pěstujeme kytky, které k nám doputovaly, vedle klasických i ty zatím méně známé. Ale při výběru kytek pro články jsme spravedliví, která se přihlásí, ta se taky (jednou) dočká.

Dnes tedy v oblasti květináčových cibulovin zabrousím do  klasiky nejklasikovanější – Haemanthus albiflos. Nevěřím, že by jej nějaký pěstitel pokojových rostlin neznal a u většiny dokonce někde v koutku skleníku či na parapetu okna spokojeně roste. Tato rostlina má velkou spoustu nelatinských jmen, která (vyjímečně) nechci vypočítávat, přestože jsou některá přiléhavá či humorná. Zaujala mě totiž jiná informace: afričtí domorodí léčitelé pochopitelně odhalili i u této hojně se vyskytující cibuloviny v jižní Africe její medicínské využití (proti chronickému kašli), ale také ji používali jako amulet na ochranu proti blesku, čili něco jako osobní mobilní netřesk. Jak originální a zároveň praktické při afrických bouřkách…

Pojďme ale zpět od kouzlení k botanice. H. albiflos, jakožto jeden ze tří stálezelených zástupců rodu, je nejznámějším a nejpěstovanějším hemantem. Na rozdíl od těch zatahujích, jsou stálezelené druhy (H.albiflos, H.deformis a H.paucifolius) v zásadě stínomilné, nerostou totiž na exponovaných a suchých  stanovištích, ale spíše v podrostu jiných rostlin, ve stínu, dokonce v řídkých lesích. Přesto v kultuře snesou i celodenně osluněná stanoviště a sušší režim zálivky, spokojenější kytky jsou ale v polostínu, kde i častěji kvetou.

V domovině se H.albiflos vyskytuje na velkém areálu v jižním a východním Kapsku a je proto i logicky dost variabilní, hlavně ve velikosti a v provedení listů. Různě zelené listy, od tmavé přes šedozelené po světlejší tóny, většinou lysé a hladké povrchy, ale také obrvené na okrajích, případně i jemně vlasaté a prý dokonce i se žlutavými tečkami na horní straně listů. Jeden lokalitní H. albiflos v mé sbírce má dokonce na listech  i podélné tmavší a světlejší proužky. Vyskytují se formy s drobnějšími i celkem obřími listy, dřívější literatura dokonce rozlišovala několik variet. Zatímco zatahující hemanty jsou spokojené s podzemním umístěním svých cibulí, u stálezelených druhů je správnější nechat jejich polovinu až většinu cibule nad substrátem, k čemuž trochu navádí světle zelená pokožka cibulí. Starší literatura uváděla u tohoto druhu doporučení co nejméně přesazovat a trápit jej v malém květináči, protože jen tak často kvete. Nevím, já své cibule netrápím, dávám jim spíš větší květináče a jejich kořeny očišťuji poměrně často a jak vidíte na fotkách, kvetou mi také. Asi je ten problém spíš v tom ty zdravé, funkční, dužnaté a pochopitelně křehké kořeny nepolámat. Jejich zacelení a obnovení skutečně stojí kytku hodně sil a to určitě na kvetení vliv má. Takže klidně přesazovat, ale hodně opatrně.

Vrcholem atraktivity u většiny cibulovin je okamžik jejich kvetení, stejně tak H. albiflos je nejzajímavější jako kvetoucí. Z boku mezi listy vyrazí robustní dužnatý květní stonek, který nese jeden květ, jež je ovšem hustým květenstvím mnoha nahloučených květů. Barva čistě bílá, tyčinky vysunuté žluté, samosprašnost ověřená, semeníky velmi okrasné – červené a dužnaté. Semena, pokud jsou vyseta záhy, rychle a bez problémů klíčí.

Tuhle známou cibulovinu nemusím nijak zvlášť propagovat, byla, je a bude určitě hojně pěstovaná i bez tohoto článku, množitelná je kromě výsevu i celkem častými odnožemi. Skvělé je, že kromě klasických zahradnicky jednotných rostlin, se v posledních letech objevily ve sbírkách specialistů i nové lokalitní rostliny, s různými malými i většími odchylkami od onoho klasického standartu.    J.

Summary:

Description and experiences with growing of south- African Haemanthus albiflos from family Amaryllidaceae.

Fotografie 2:

1. Rostlina s květenstvím (Plant with inflorescence)

2. Květenství (Inflorescence)

3. H.albiflos, RSA, Jansenville

4. H.albiflos, RSA, Olyvefontein