Gagea bohemica
Gagea bohemica (Zauschn.) Schult. et Schult. (1829)
Fotografie 1:
1. Gagea bohemica ssp. bohemica
2. Porost rostlin G. bohemica
3. Břidlicová skalka v Českém krasu
..............................................................
Vylákat ostatní členy naší rodiny někam na výlet je mnohdy sisyfovský úkol, musím vyslechnout desítky důvodů proč to nejde a co všechno pospíchá víc. Je to bohužel většinou pravda, ale když venku svítí slunce a navíc v zrcadle vidím naše chátrající těla, zkusím vždy vysvětlit, že svižná procházka na čerstvém vzduchu je to nejsnazší, co pro sebe můžeme udělat. Pokud se mi však podaří navrhnout nějaký atraktivní cíl, je po protestech a jede se.
Tuto sobotu jsem si vzpomněla, že je asi nejvyšší čas pokusit se najít nejbližší místo, kde lze uvidět rozkvetlé zástupce jednoho méně obvyklého druhu rodu Gagea (křivatec). Gagea bohemica subsp. bohemica totiž rozkvétá jako jedna z prvních jarních cibulovin v době, kdy jinde teprve kvetou sněženky a šafrány. Pokud se zeptáte proč, je to hlavně z jednoho prostého důvodu – je to rostlina sluncemilná (heliofilní), tudíž potřebuje nezastíněná stanoviště. Pokud už se dostane shodou náhod někam pod stromy (malinké pacibulky se rozšiřují jako součást větrem odnášeného prachu), pokud jsou to dřeviny nevhodné (např. na dubech zůstává suché listí často až do jara), rostlinky trpí a postupně zanikají.
Tak tomu bylo i na lokalitě v Českém krasu. Stačilo, aby na břidlicové k jihu orientované skalce narostl náletový doubek a z původního masívního porostu křivatců pod ním zbylo jen několik jedinců. Naštěstí na jiných nezastíněných místech, nebo jinde v lesíku s akáty (ty se olisťují až později) rostlo rostlinek stále dost, i když třeba letos zrovna nekvetly. Prozradily se pokroucenými přízemními listy, které místy tvořily svěže zelený „trávníček“, rozeznatelný od listů kostřav a ostřic. Malé množství květů si vysvětluji letošním předjarním suchem (obávám se letos i o osud našich divokých orchidejí, jejichž hlízy v předjaří potřebují dostatek vláhy), ale je to jen má spekulace.
Od jiných druhů křivatců se ten pravý český rozezná drobnějším vzrůstem, většinou jen jediným květem a tvarem žlutých okvětních lístků. Ty jsou na koncích zaokrouhlené. O chlupatosti či lysosti nemá cenu vyprávět, protože se v populaci mohou vyskytovat výjimky. Další důležitý rozeznávací znak – tobolka se vytváří v našich končinách velmi zřídka a semena už vůbec. Když se i přes zmenšení podíváte na spodní pravý květ na první fotografii, tobolku alespoň částečně uvidíte – je hranatá až křídlatá a na vrcholu prohloubená. Semena se však nevytvářejí vůbec, rozmnožování tudíž probíhá čistě jen vegetativně. Dočetla jsem se, že ve Středozemí je to jinak a rostliny druhu G. bohemica tam normálně plodí. Za neplodnost našich rostlin snad může genetická odchylka ( když už dojde ke sprášení nějakým předčasně probuzeným hmyzem, oplozená vaječná buňka se dál nevyvíjí).
Gagea bohemica ssp. bohemica patří k ohroženějším druhům naší flóry, na rozdíl od poddruhu saxatilis, který je více chlupatý a roste na jediném místě na Moravě (pročež je opravdu extrémně ohrožený), jej však můžete najít na několika desítkách lokalit po celé republice. Nikdy to nejsou vápence (pokud ano, tak jen odvápněná místa), podloží většinou tvoří buližník, rula či břidlice (případ námi navštívené lokality). Přiznám se, že pokud bych nevěděla, že právě tady tento druh má růst, nikdy bych si netroufala jej určit. Mezi našimi křivatci jsou pro mě jako pro cibulového laika na první pohled jen minimální rozdíly, abych je rozeznala, musím dobře nastudovat jejich podrobné popisy z knihy Květena ČR.
Výlet do krasu však určitě stál za ty ujeté kilometry, viděli jsme kromě křivatců rozkvetlé jaterníky, mochny, rozrazily a mezi nimi brouka zlatohlávka a 2 druhy mých oblíbenkyň – skákavek, které si teď z fotografií podle nové knihy hravě určím. A nakonec bezvadný oběd na terase hotelu U Berounky zapitý domácí zázvorovou a malinovou limonádou jako skvělá tečka za výpravou po stopách Gagea bohemica... R.
Fotografie 2:
1. Gagea bohemica ssp. bohemica
2. Zlatohlávek na křivatci
