ZEL(e)NÉ LISTY

Cyrtanthus smithiae Watt ex Harv.

Fotografie 1:

1. Cyrtanthus smithiae

2. Květy

..........................................

Aby si stále přibývající čeští, moravští i slovenští cibuláři občas přišli na své, nezbývá mi než občas dát „do placu“ nějakou cibuli. Lákala mě sice různá jihoamerická témata (aktuálně argentinské Nothoscordum či peruánský Chlidanthus), nakonec to protentokrát vyhrál jihoafrický Cyrtanthus. Vzhledem k tomu, že je to v podstatě nejpočetnější cibulový rod v čeledi Amaryllidaceae (kolem 60 druhů), mnoho prostoru za ta léta na Zelných listech nedostal, asi jen tři články. Dnes to tedy poněkud napravím.

V tak početném rodě je poměrně jasné, že se najdou velice rozmanité záležitosti, jak velikostně tak olistěním, stejně jako různé variace tvarů a barev květů Tak například nejvíce pěstitelsky atraktivní jsou druhy s úzkými, spirálovitě zatočenými listy. Nebo z hlediska květů má většina cyrtantů květy jednobarevné, s jemnými pastelovými odstíny, najde se však i několik druhů s květy proužkatými. Dnes představovaný druh – Cyrtanthus smithiae splňuje obě zmíněné podmínky, zatočené listy i proužkaté květy.

Tento druh pěstuji dlouhá léta jako malé semenáčky zakoupené před lety od Petra Pavelky. Nijak rychle však nepřirůstají, což určitě není chyba cibulek, ale spíše moje pěstitelská. Proto jsem nedávno nedokázal nekoupit velkou a jak se nyní ukázalo květuschopnou cibuli C. smithiae od téhož prodejce. Možná i vysoké teploty letošního léta přispěly k tomu, že nově pořízená cibule nasadila na květ a nakonec nakvetla dvěma poměrně velikými ale hlavně luxusně pruhovanými trubkovitými květy. Ty jsou k vidění na přiložených fotkách. Pokus o sprášení sice proběhl, výsledek ještě není po týdnu příliš znatelný, ale naděje tam je. Ještě poznámka ohledně barvy květu: tím, že tento druh roste na velkém areálu ve východní Kapsku, existují různé barevné odchylky u jednotlivých populací.

Pěstování cyrtantů je klasicky cibulové – propustnější substrát, živiny doplňované pravidelnou hnojivou zálivkou, umístění cibulí z poloviny nad substrátem, v zimě omezení zálivky podle stavu listů, a hlavně před hlavní vegetační sezónou (na jaře) obdělání podpučí, tj. odstranění mrtvých a nefunkčních kořenů. Zbytek je na možnostech i zkušenostech pěstitele. Cyrtanty milují slunce a teplo, ale pozor na tzv. „uvaření“ kořenů extrémním přehřátím květináčů. J.

Fotografie 2:

1. Cyrtanthus smithiae

2. Květy