Jdi na obsah Jdi na menu
 


Boophane disticha

22. 6. 2016

Boophane disticha (L.f.) Herb.

b.-disticha-1s.jpg

 

Fotografie 1:

1. Nalezené květenství B. disticha

2. Rostlina v olistěném stavu

..............................................................

Takže vítejte po měsíční pauze vyplněné (aspoň v našem případě) usilovnou prací stěhovací, přesazovací, vystavovací a lehounce i prodejní. A to jsem skromně vynechal, že k tomu finišujeme dvě rozsáhlé tiskoviny pro Sekci pěstitelů sukulentů, jejichž redakce je letos plně na nás dvou, stále rychleji stárnoucích sukulentářích, s náročnými pracovními úvazky. Tolik na vysvětlenou.

I tento víkend jsem měl původně v plánu jiné pracovní a spisovatelské resty, nečekaná událost ve skleníku však můj program změnila a já se s vámi podělím o svoji radost.

Cibulový rod Boophane jest rodem africkým, amarylkovitým a v zásadě malým. Někteří botanici hovoří o 5-6 druzích, někteří jen o dvou. Nakonec nechme to na nich, je to jejich chleba a nám ponechme tu nejjednodušší verzi, a sice že jeden druh (Boophane disticha) je letní cibulovinou a druhý druh (Boophane haemanthoides) je naopak zimní.

Moje „bufaní“ stádečko je v pěti květináčích, bylo větší, ale něco jsem uhubil a něco porozdával. Nyní mám čtyři distichy a jednu haemanthoidesku. Přesto, že jsou některé asi docela staré cibule, nikdy jsem nepočítal, že by mi vykvetly (a tím bych o nich mohl na ZL psát). Zastával jsem totiž určitou teorii, kterou jsem i šířil, že totiž tyto v mnoha ohledech magické cibuloviny v květináčích nekvetou. Viděl jsem za cca 20 let svého cibulaření pouze dva případy kvetení bufane – jednou v plzeňské botanické zahradě a podruhé ve skleníku Petra Pavelky – a v obou případech byly kytky zasazené v záhoně. Jedno kvetení se (v jiné botanické zahradě) povedlo v květináči, u velké nedávno importované kytky, ale tam bylo na kvetení založeno zřejmě ještě z domoviny. Z toho jsem odvozoval, že bufane potřebují prostor na svoje dlouhé kořeny a k tomu částečnou zálivku i v době, kdy spí. Čili obtížně splnitelné podmínky v klasickém květníku.

Nyní je všechno jinak, teorie se mi rozpadla, kvete mi Boophane disticha i bez záhonu. Marně zatím přemýšlím a spekuluji, co to způsobilo, čím byl ten loňský a případně letošní rok z hlediska teplot, zálivky a dalších podmínek tak jiný, že se to povedlo. Jenom zrekapituluji svoje pěstování – hluboké květináče, nadzemní umístění cibule, 2-3 roky nepřesazované, umístění celoročně ve skleníku blízko betonové podezdívky, občasná zálivka i v bezlistém stavu. K tomu nedávná opakovaná „zapářka“, protože jsme ještě nestihli odstranit druhý bok skleníku, přičemž bufane jsou v místě, kde teploty občas asi vystoupají k vyšším hodnotám. Rostliny se napřeskáčku olisťují i zasychají, občas oberu zaschlé listy a velmi málokdy pohnojím něčím univerzálním, loni jsem sice koupil nějaká nová hnojiva na cibuloviny, ale nepamatuji se, jestli jsem s nimi hnojil zrovna bufane. Nakonec bych to uzavřel opatrným mezizávěrem, že si se mnou příroda zalaškovala, zásluhu na tom asi nemám, nebo o ní aspoň nevím.

Přidám několik obecných, z internetu a knížek opsaných informací. Zrovna Boophane disticha patří mezi široce rozšířené a výrazné cibuloviny jižní, střední a východní Afriky. Roste v oblastech letních srážek v podstatě od Angoly, Namibie, Botswany na západě, přes JAR, Lesotho, Malawi a Mosambik na jihu a dále na sever – Tanzánie, Keňa, Uganda, Rwanda, Zimbabwe, Zambie a ještě dál – Kongo, Burundi. V podstatě ve všech zemích se využívá v lidovém léčitelství, i přes svoji extrémní jedovatost (všechny části) je v nějakých ohledech medicínsky použitelná. Sám jsem ji před mnoha lety našel v severnější Namibii na farmě Lala Panzi u Grootfonteinu. Mladé semenáčky byly doutníkovitého tvaru a byly schované hluboko v písčité zemi, staré kytky s průměrem 10- 15cm (některé i větší) už byly vytlačené na povrch. Rostly sice v travnatém zápoji, vždy však kolem nich byl kruh, ve kterém tráva nebyla. Byla to velmi suchá krajina s obrovskými teplotními rozdíly den/noc, teplota v noci klesala k 1-3°C.

Tak už se pro dnešek rozloučím, psalo by se klidně dál, ale další úkoly volají. Jenom na závěr jsem ještě více vykolejený i nadšený zároveň. Včera při večerním focení jsem zjistil, že v sousedním květináči raší květenství u další Boophane disticha. Neblíží se konec světa? J.

Fotografie 2:

1.+ 2. Různé fáze květenství B. disticha

3. Nové květenství na jiné rostlině

4. Detail květenství B. disticha

b.-disticha-2s.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

B.disticha

(Honza, 22. 3. 2020 18:34)

Zdravim mam take rostlinku.od pana Pavelky chtel jsem se zeptat mam ji doprat hlubsi kvetnik.a kolik ji mam.ne hat na zemi.dekuji

Re: B.disticha

(Jirka, 22. 3. 2020 18:41)

Určitě větší (hlubší) květník, ale za podmínky vylehčeného (rychle vysychavého) substrátu. Druhá otázka je asi jak vysoko umístit vlastní cibuli nad zemí. V přírodě jsou většinou podzemní, ale v kultuře je lepší ji téměř celou dát nad zem. Každopádně má ráda velké teplo. Kvetou mi nyní po těch letech čekání už pravidelně a je to velký zážitek.