ZEL(e)NÉ LISTY

Bessera elegans Schult. - opožděná kapka dávno skončeného léta

Fotografie 1:

1. Květenství B. elegans

2. Listy

................................................

Posledně jsem se sice vědomě odtáhnul od cibulí k aloím, ale nyní si mě jedna cibulka stejně našla a prosadila si své místo na slunci, čili na našem webu. Tedy měl jsem původně pro tento týden rozdělaná jiná témata, ale když jsem v sobotu ráno prošel skleník, bylo hned jasno, přestože vlastně inverzně pošmourno. Že je Mexiko botanickým domovem spousty kaktusů, je věc všeobecně známá, že zde roste i množství sukulentů, se pomalu dostává do povědomí, ale že je domovem i dalších skupin, jako například bromélií, orchidejí a také i cibulovin, to jsou informace, které teprve postupně objevujeme a vstřebáváme.

Pro ty, co mají mou Cibulománii, je to nošení dříví do lesa, ale pro ty ostatní – mezi zastoupené mexické cibulové čeledi patří Amaryllidaceae, Agavaceae, Gesneriaceae, Iridaceae, Alliaceae a další. Poměrně méně známou, o to však zajímavější čeledí je Themidaceae, která právě v Mexiku má své zástupce v malých rodech jako jsou Behria, Bessera, Dandya, Jaimehintonia, Milla a Petronymphe. Cibulové Mexiko zasáhlo moji sbírku celkem opožděně a tak toho moc nemám, jen pár zefyrantů, sprekélii, několik manfréd a z poslední uvedené čeledi vzácnou jaimehintonii a dnešní besseru. Právě ta je v našich končinách překvapivě extrémně snadno dostupná, neboť se jejího množení a distribuce ujaly nadnárodní firmy typu Baker, Starkl a další. Právě v jejich jarních nabídkách lze druh Bessera elegans objevit a snadno zakoupit, ceny jsou velmi přijatelné.

Rod Bessera je velmi malý, dokonce botanici se přou, jestli obsahuje jeden či dva druhy, z nichž jednoznačně známější a i v přírodě rozšířenější je B. elegans, druhým druhem má být B. tuitensis. Nebudu psát o taxonomických přesunech rodu Bessera z čeledi do čeledi, spíš se zmíním o jedné zajímavosti kolem samotného rodového jména. To je totiž ve střední Evropě docela frekventované (mám pocit, že jeden český politik je také jeho nositelem) a tak tento rod získal svoje jméno po profesoru botaniky se jménem jak z pohádky – Wilibald Swibert Joseph Gottlieb von Besser (1784-1842). Původem z Rakouska, vzdělání získal na polských univerzitách a pracovně byl spojen s několika místy na Ukrajině (Volyň, Kremenec, Kyjev). Jak ukrajinský profesor k mexické cibulovině přišel- je téma jak z Cimrmana, asi byl prostě s někým kamarád.

Takže nakonec Bessera elegans přivedli do masové kultury až holandští pěstitelé a obchodníci a dali jí do vínku obchodní jméno „Coral Drops“ = korálová kapka. Když nekvete, není na ní zhola nic zajímavého, ale když se to povede a nad kytkou se rozklene několik vysokých květních stvolů s okolíky květů obrácených k zemi, je to nepřehlédnutelná pohlednost. V přírodě se mají vyskytovat různé formy s odstíny květů v barvě karmínové, růžové i fialové, ale v naší kultuře je rozšířená pouze jedna forma se šarlatovými květy. Tato cibulovina není mrazuodolná ani pod zemí, proto je lepší ji nesázet do záhonů, ale pěstovat raději v květnících, které se na zimu přesunou do suchých bezmrazých prostor (listy zatahují). Uváděná doba kvetení je červenec až září, u mne kvete později – letos dokonce až nyní, koncem listopadu. Možná záleží na probuzení cibulek do sezóny, já s tím nespěchám a se zálivkou počkám až vylezou první lístky. Stanoviště přes léto má být hodně slunečné a teplé, pozor na přemokření substrátu, to cibulky nesnáší. Dobré je použití výživného ale hodně propustného substrátu a každoroční jarní obdělání cibulek.

V tyhle smutné podzimní dny je každý veselý kvítek ve skleníku dobrý a tak vedle všelijakých bílých a bledých květů je tahle mexická beserka zvlášť elegantní. Nevím, jestli byl botanik von Besser srdcem víc Rakušák, Polák či Ukrajinec, ale přál bych zrovna té Ukrajině lepší časy, než ty současné válečné, vlastenecko/separatistické. A kapku štěstí k tomu. J.

Fotografie 2:

1. Květenství Bessera elegans

2. Květ uvnitř