ZEL(e)NÉ LISTY

Ohlášená návštěva u Václava Procházky.

Fotografie 1:

1. Pohled do nového skleníku (View to the glasshouse)

2.+3. Václav Procházka  

.............................................

Na návštěvě u šlechtice mezi pěstiteli, jak s Jirkou mezi sebou Václava bez nadsázky nazýváme, jsme už byli mnohokrát, přesto jsme se zdokumentováním jeho sbírky stále otáleli. Václav totiž stavěl nový skleník a my jsme trpělivě čekali, až bude mít své zelené miláčky na svých definitivních místech. Ne, že by Václav byl takový puntičkář, ale stavba skleníku ho stála takové úsilí, že jsme opravdu chtěli počkat, až dílo, jak se říká, dovede do zdárného konce. Včera došlo k odstranění všech izolačních fólií a utěsnění a skleník otevřením venkovních dveří dokořán přivítal jaro, které je snad už konečně tady. Asi se ptáte, jak tam ale Václav mohl chodit, když měl dveře v podstatě zalepené, ale na to je jednoduchá odpověď. Václav totiž může vcházet do skleníku mezi kytky v domácích pantoflích, což je asi snem každého z nás. Do skleníku vedou  dveře jak z nového domu, na který je příbytek pro kytky nalepený, tak z garáže pod domem, kde má Václav šikovně po ruce malou dílnu, tak užitečnou při všech možných dodělávkách. Dnešní podoba je tedy téměř konečná, zbývá už jen výroba posuvného středového parapetu (každý metr místa na kytky je dobrý), ale na ten dojde řada až po vyletnění části rostlin do přístřešků u domu.

Rostliny uvniř skleníku, ať už kaktusy, nebo sukulenty, nebraly ohledy na vrtochy počasí letošního zmateného předjaří, ignorovaly poletující vločky z velikonočního období a začaly houfně nasazovat na květ. Není divu, Václav totiž tráví mezi kytkami spoustu času a systematicky přesazuje (přiznal se nám, že míchá substrát ne v malých bedničkách, jako my – troškaři, ale rovnou v míchačce ). Na sbírce je to vidět, velice zdařile zde prosperují vzácnosti, které jiní spolehlivě hubí (za všechny např. vzácná H.graminifolia). Václav nám také jako první ukázal, že rostliny rodu Cyphostemma se dají spolehlivě řízkovat i hlubokým seříznutím, což velmi potěšilo právě Jirku – obdivovatele tohoto rodu. Pro nás, ve srovnání s jeho dlouholetými zkušenostmi začátečníky je potěšitelné i to, že spoustu zajímavých rostlin Václav i zodpovědně sprašuje, takže je pro nás nedocenitelným zdrojem výsevního materiálu. Když Jirka uviděl u Václava „své“ Aloe dinteri ve dvojnásobné velikosti, než je má on sám u nás ve sbírce, nezbylo než smeknout, protože to určitě nebylo z nedostatku světla, ale šikovností majitele. Takhle bych mohla pokračovat ještě dlouho, ale vy si jistě vše prohlédnete na fotografiích a domyslíte sami (navíc by nám Václav za přemíru chvály určitě vynadal).

Z návštěv u Václava se vždy vracíme nejen s nějakým zeleným dárečkem, ale i se spoustou předsevzetí, co všechno také musíme přesadit, abychom to měli tak pěkné jako on. Na splnění předsevzetí ne vždy zbývá dostatek času, přesto je vždy dobré mít nepříliš daleko od domova podobný pozitivní vzor, jak by měla kaktusová a sukulentní sbírka vypadat.    R.

Summary:

Announced visit at our friend Václav Procházka in his new glasshouse.

Fotografie 2:

1.+2. Václav Procházka

3. Druhá ulička ve skleníku (In his glasshouse)