ZEL(e)NÉ LISTY

Nejčerstvější návštěva u Tomáše Bímy

Fotografie 1 - Tomáš Bíma

..........................................................

To jsme toho zase naslibovali, jak budeme chrlit jednu návštěvu za druhou, když už se nám jich tolik nashromáždilo a zase nic; kytky kvetly jako o život, a tak dostávaly přednost, když už jsme se v tom letním shonu mezi přesazováním, cestováním a fotografováním dostali ke psaní. Už poněkolikáté zkoušíme začít od konce, od té úplně nejčerstvější.

O své sbírce nám toho Tomáš Bíma navyprávěl dost a dost, když jsme se s ním potkávali na nejrůznějších akcích během roku. Brzy nám bylo jasné, jaké rody si oblíbil: Echeveria, Dudleya, Tillandsia, Agave, Cycas. O rostlinách z těchto rodů dokáže vyprávět dlouhé hodiny, probere novinky, taxonomické přesuny, omyly, objevy. Vždy z toho čiší obdiv a úcta k rostlinám, které nebere jen jako věci nebo zdroj obživy, ale jako živé rovnocenné bytosti. Velmi si vážím toho, že při tom všem, co Tomáš o rostlinách ví (a není toho málo – často bez váhání tahá z rukávu informace, které jsem buď vůbec nevěděla, nebo dávno zapomněla), dokáže přiznat své omyly. Zkrátka nechybí mu nadhled a věčný optimismus. Nakonec jak tak vzpomínám, nikdy jsem za ta léta, co se známe, Tomáše neviděla naštvaného, v depresi či zášti. A myslím si, že to není tím, že by k tomu nikdy neměl důvody.

Tomášova sbírka je na dvou místech, z velké části na zahradě a ve skleníku u příbuzných a z menší na balkóně v bytovce. My jsme z časových důvodů viděli jen tu zahradní, kde bylo vše pečlivě uspořádané, vyskládané a roztříděné. Vzhledem k tomu, že Tomáš je nejen studnicí znalostí o svých oblíbených rostlinách, ale i historek kolem nich, brzy nám bylo jasné, že plánovanou návštěvu další sbírky v okolí musíme odříct, prostě na ni nezbyl čas. Obhlíželo a povídalo by se dlouho, debatu však ukončil déšť, který se spustil ze zamračeného nebe. Povedenou gurmánskou tečkou za touto krasulovo-broméliovo-agávovitou návštevou (pochopitelně Tomáš pěstuje okrajově i další rody) udělala skvělá večeře v restauraci na historickém náměstí, která potvrdila, že Tomáš je labužníkem nejen oka ale i žaludku.

I když se pokaždé na podzim zaříkáváme, že už domů nesmíme vozit žádné kytky (nemusím připomínat problém nejednoho pěstitele v tomto ročním období – kam s nimi), stejně jsme neodolali pokušiteli Tomášovi a odváželi jsme si od něj několik zajímavých rostlinek. Vypadá to, že se naše zpáteční cesta ze Zavírání sezóny z Chrudimi stane do budoucna pravidelnou návštěvou některých „zapadlých“ , avšak úžasně zajímavých a často i hodnotných sbírek, do kterých se normálně vzhledem k odlehlosti přes rok nedostaneme. R.

Více fotografií najdete ve fotogalerii Návštěva u Tomáše Bímy.

Fotografie 2 - u Tomáše Bímy ve sbírce