ZEL(e)NÉ LISTY

Letní návštěva u Pavla Ryneše

Fotografie 1 - Pavel Ryneš

.....................................................

Už to bude za pár dnů skoro rok, kdy proběhlo v plzeňské Zoologické a botanické zahradě veskrze povedené setkání přátel a pěstitelů sukulentů pod hlavičkou SPS. Že to bylo opravdu setkání starých známých i naopak nových přátel je důkazem právě dnešní návštěvový článek. My jsme se tam seznámili se zajímavým jihočeským pěstitelem Pavlem Rynešem. Po oboustranném oťukání jsme si slíbili, že se někdy v budoucnosti navštívíme. A pak jsme si pěkných pár měsíců plánovali a dopisovali, vše se krásně postupně hatilo či odkládalo, až v podstatě návštěvní komunikace utichla.

Proto jsme zvolili metodu „náhlý přepad“ a zavolali Pavlovi se zásadní otázkou: Můžeme zítra přijet?, na kterou zazněla zásadní odpověď: Ano (no konečně)! Několikahodinová cesta směrem České Budějovice nás dovedla do naprosto precizně provedené okrasné zahrady, jejíž dominantou pro nás byl úzký dlouhý skleník plný rozmanitých sukulentů. Byla zde znát Pavlova kaktusová minulost, která plynule přešla do sukulentní přítomnosti (puntičkáři ať prominou, kaktus je také sukulent). Čeledí a rodů bylo rozmanito až oči přecházely, přesto bylo jasné, jaké favority si pan domácí v říši sukulentů vyhlédl. Jsou to v obou případech velkorody – Euphorbia a Aloe. Tím, že Pavel ke všem věcem přistupuje gruntovně a má vše promyšleno, je logické, že se v těchto rodech orientuje podle klíče – shánět, pěstovat a hlavně rozmnožovat sukulenty v přírodě ohrožené. Pečlivě sleduje legislativu CITES, vede si evidenci své sbírky a i její rozšiřování podřizuje kromě estetického hlediska (a věřte, že Pavel velký estét opravdu je!) právě ohroženosti konkrétních druhů. Nejde v žádném případě o shromažďování vzácností a „špeků“ za účelem vlastnění, naopak Pavlovi jde především o rozmnožení a rozšíření těchto rostlin v naší kultuře. Jediný problém v tomto směru je Pavlova jistá neobchodnost, čili neochota sukulenty prodávat. Daleko raději je daruje či mění.

I když jsme si nejvíc sukulentně ulahodili ve zmiňovaném skleníku, byly sukulenty v zahradě u Rynešů na každém kroku a každém koutku. Bylo to příjemné prolézání všech zákoutí a nakonec i příjemné posezení (s pohoštěním Hanky Rynešové) pod přilehlou pergolou.

Je to velký a v našem případě asi i nedostižný cíl mít jednou tak skvěle provedenou, dotaženou a ještě i uklizenou zahradu. A vzhledem k naznačeným plánům a úmyslům lze předpokládat, že tahle zahrada a hlavně sbírka poroste do krásy, velikosti i kvality ještě dál. O to víc pro nás bude i do budoucna návštěvním lákadlem.  J.

Fotografie ze sbírky i zahrady najdete ve fotogalerii U Pavla Ryneše- červen 2010.

Summary:

The visit to succulent collection of Pavel Ryneš.

Fotografie 2:

1. Hana a Pavel Rynešovi

2. Pavel Ryneš a Jirka Maule nad aloemi