ZEL(e)NÉ LISTY

Pro čtenáře ZL a stavitele moderních skleníků máme zvláště cenný příspěvek do naší rubriky Jak postavit skleník. Podařilo se nám získat velice zajímavý příspěvek od  plzeňského skleníkového myslitele a novátora Ing.M.Douděry. Stejný příspěvek má vyjít časem i v klubovém věstníku i na webu KKP, byli jsme poctěni jej publikovat jako první.    R+J.

Zimování bez topení

Přátelé, dovoluji si vás požádat o pomoc.

            Již několik let se důkladněji zabývám zařízeními sloužícími k pěstování kaktusů a dalších sukulentů (je to dost odporný název, ale pro pěstování k+s je, doufám, všezahrnující, neb i skalka je určitý typ zařízení.). Začal jsem dokonce připravovat speciál do časopisu Kaktusy o těchto zařízeních. Původně mohl speciál vyvrcholit karboníkem ("skleník" z polykarbonátu), ale na základě nových poznatků a osobních zkušeností s provozem zemního výměníku (někdy nazývaného též zemní kolektor) jsem došel k závěru, že by to bylo jalové, že to chce opravdu NĚCO PŘEVRATNÉHO. Tím novým prvkem je tedy zemní výměník. K úplnosti a dokonalosti díla bych potřeboval mít obrazovou dokumentaci ze stavby a zkušenosti s provozem při využití zemního výměníku k vytápění zařízení k pěstování k+s.

            O co jde. Zemní výměník je poměrně jednoduché zařízení, které využívá teplo ze země. Mnohonásobně (odhadem 20x) úsporněji než tepelné čerpadlo. Já zemní výměník používám již několik let pro větrání, temperování a chlazení prostor se zvířaty. Zde mám požadavky na výměnu vzduchu podstatně přísnější, než pro vytápění skleníku či karboníku, rovněž kapacita mnou používaného zemního výměníku značně převyšuje kapacitu, uvažovanou pro normální skleník či rodinný dům. Takže mám zkušenosti se stavbou i s provozem, jen ne s aplikací na k+s. Jsem schopen poradit, případně i někomu komplet vybudovat. Já sám ale v několika nejbližších letech další stavbu zemního výměníku nechystám, proto hledám někoho, kdo by měl zájem. Optimální umístění je v Plzni či v blízkém okolí. Proto vyzývám pěstitele z tohoto regionu jako první.

            Zemní výměník je totiž schopen zajistit dostatek tepla pro k+s přes celou zimu a dalším nikoli zanedbatelným přínosem je možnost chlazení obytných prostor v létě. Naprosto ideální je jeho využití v papundeklovém domku (většina nové výstavby například na Sylvánu v Plzni) se skleníkem. Přes zimu ohřeje kytičky ve skleníku a přes léto ochladí dům tak, aby v něm bylo snesitelně. V domech se zemním výměníkem je pak klimatizace zcela zbytečná. Od zemního výměníku lze očekávat tyto výkony :               v zimě z -15 C na +3 C až +5 C, v létě z +33 C na +21 C až +23 C.

            Samozřejmě, že zařízení má své limity a omezení, ale pro celoroční zajištění tepla pro normální skleník či karboník bez stěhování rostlin a jako jediný zdroj tepla se mi jeví jako zcela postačující !!!  S příkonem cca 20 - 80 W se získá tepelný výkon mnoha kW !!!

            Pro ty, kteří si teď rvou vlasy z hlavy, že něco takového nevěděli, když stavěli to svoje, budiž útěchou, že jsem to nevěděl ani já, protože bych si určitě zemní výměník pořídil a v zimě spokojeně odpočíval v křesílku místo ládování uhlí do kotle. Taky by mi trochu ochably svaly - nemusel bych každoročně dvakrát přenášet desítky narvaných bedniček. Dobrá zpráva nakonec pro všechny : zemní výměník lze vybudovat i dodatečně, jen je třeba trochu přerýpat zahradu...

Kontakt na mě :            milandoudera@seznam.cz

                                   (na vyžádání pošlu mailem více informací)

Milan Douděra