ZEL(e)NÉ LISTY

Stíník

Tento způsob léta zdá se mi poněkud horkým a přesluněným….(snad mi pan Vančura odpustí), ale tak nějak to letos vidím, zvláště, když se teploty odpoutají od snesitelné třicítky a vydají se směrem k nesnesitelné čtyřicítce, myšleno ve stínu. To pak člověk-pěstitel neví, jestli má zalévat sebe či rostliny, kam schovat svoje choulostivější kytky do stínu či polostínu a podobné zásadní problémy (kam se na ně hrabou ty politické pseudoproblémy). Tam někde se zrodil jeden nápad, který skončil realizací a zkušebním provozem dalšího pokusného zařízení na naší zahrádce.

V zásadě je to pár klacků potažených stínící fólií ale to by neznělo potřebně vznešeně a technicky. Takže jinak – jde o kovovo-dřevěnou vzdušnou pergolo-konstrukci opláštěnou optimálně zvolenou stínící fólií. Půdorus 1,7x4 m, výška 2,2 m. Kromě vlastní fólie (2 balení 1,5x5m) všechno ostatní posbírané po zahradě, sklepě a sousedech. Zužitkovaly se také uskladněné staré školní lavice, které se využijí jako pěstební stoly. Jako kotevní úchyt slouží kovový rám dětské houpačky. Teď jen přestěhovat všechny nastřádané rozpikýrované a přesazené přebytky ze všech koutů zahrady pod síť a pozorovat, co to s nimi udělá.

Ještě trochu přemýšlím, jestli by se nehodilo časem vylepšení ve smyslu rozkládací / rolovací nepromokavé (a nejlépe i světlopropustné) plastové fólie pro případ dlouhotrvajících či přívalových deštů. Normální deštík pochopitelně nevadí, spíše prospívá.

Zbývá už jen název: sítník – stínoviště – stíník, co se bude komu líbit. Myslím, že kytkám to bude určitě jedno. J.