ZEL(e)NÉ LISTY

Přístřešek aneb pultoregál

Fotografie 1:

1.- 2. Montování přístřešku (Assembly)

3.- 4. Jirka v akci (Jirka in action)

............................................................

Jeden ze způsobů „jak nepostavit skleník“, je postavit například něco jiného. Vynalézavost sukulentářů v našich zemích je nekonečná, a tak u těch šťastných, kteří vlastní dům se zahradou nebo aspoň onu veledůležitou zahradu, lze pak nacházet různé zahradní stavby jako plod této vynalézavosti. Jedno z řešení, které chci čtenářům ZL dnes představit, stojí už celé dva týdny v rohu naší malé zahrady.

Při putování po sbírkách si člověk nemůže nevšimnout oněch zvláštních staveb se společným jmenovatelem, ale nejednoznačným pojmenováním. Mám na mysli všechny ty pěstitelské záležitosti na nožičkách a se stříškou. Jak je vlastně nazvat – pařeniště na nohách, pěstební pult s krytem, stříška se stolem, krytý otevřený parapet ? Je to jedno, ony i ty funkce, které od svých staveb autor, konstruktér a často i stavitel v jedné osobě očekává, mohou být různé. Jedna velká skupina těchle pařenišť je například uzpůsobená na celoroční provoz, jsou tedy utěsnitelná a v zimě vytápěná. Protože však my zimujeme v hlavním skleníku a potřebovali jsme vyzkoušet jiný způsob vyletnění na volném vzduchu, šli jsme do něčeho z druhé velké skupiny krytých pultů s volnými boky a vysoko umístěnou, průhlednou střechou. Říkejme tomu pracovně „přístřešek pro zvláště odolné sukulenty“.

Inspirací nám samozřejmě byly různé obdobné stavby kolegů v poslední době navštívených (Milan Kůrka, Jirka Merhaut, Václav Procházka, Honza Vaněček,…atd.). Někdo buduje od základů z nových materiálů, jiný použije materiál, který mu zbyl a někoho inspiruje stavba již existující, kterou jen upraví. Já jsem na to šel „po česku“, tedy ze zbytků regálového systému ze šrotoviště vznikla šroubovaná stojanová konstrukce. Na stříšku jsem dokoupil moderní trapézový polykarbonát, který jsem přimontoval na lehoučkou dvoudílnou dřevěnou konstrukci. Dvoudílná stříška se ve středu překrývá, je řešená jako odnímatelná a ke konstrukci ji připevňuje čtveřice „gumicuků“, neboli pružných gumových lanek s háčky na koncích.

Rozměry konstrukce: hloubka 90cm, délka 320cm, výška hlavního pultu 90cm, výška spodního patra 40cm, stříška ve výšce 180cm uskočená na 160cm. Samotná stříška 400x125cm, čili přesahy na všech stranách. Přístřešek je umístěný v chráněném rohu zahrady, orientace dlouhou stranou k jihu.

V pravé části jsou vyletněny krasulovité a portulakovité sukulenty, které podobné extrémnější stanoviště přímo milují a u nichž máme ověřeno (slunečním plamenometem), že přežijí vše a navíc ještě zkrásní (rody Anacampseros a Adromischus). Levá část se zabydluje pomaleji, vyletňuji tam odolnější cibuloviny (Amaryllidaceae a Alliaceae) a větší druhy Aloe. V druhém, spodním patře se zabydlely poslední přírůstky z mrazuvzdorných sukulentů a skalniček a plánuji sem dát i některé horské aloe a jiné druhy, které nesnášejí letní úpaly. Stříšku chci po většinu času nechat na konstrukci a sundavat ji až v případě „kulturního“ deštíku, někteří pěstitelé činí opačně – mají stále odkryto a přikrývají jen při prudkých deštích či kroupách.

Je pochopitelné, že po 14 dnech od stavby a nastěhování prvních obyvatel nějaké velké přínosy přístřešku nejsou, ale zkušenosti jiných dávají částečnou záruku spokojenosti takto přes léto pěstovaných rostlin. Ostatně, pokud čerstvě zhotovený přístřešek neodletí při první letní vichřici, budu připraven na konci sezóny poreferovat o vlastních konkrétních výsledcích. J.

Summary:

Article about assembly of new open greenhouse for succulent plant (and cacts).

Fotografie 2:

1. Hotový přístřešek (Completed open greenhouse)

2.- 3. Přístřešky M.Kůrky a J.Vaněčka (Open greenhouses of M.Kůrka and J.Vaněček)