ZEL(e)NÉ LISTY

Jak je důležité míti EX

Fotografie:

Dvě EX rostliny: vlevo Cylindropuntia leptocaulis, vpravo Opuntia sp. (na jmenovce je O. chaffeyi, což úplně neodpovídá habitu rostliny), obě rostliny jsou ex J.Krechovský

...................................................................................................................................................

Jak tak koukám na ten náš web, tématicky nejvíce na něm ubylo našich fejetonů a úvah. Kdysi jsem chrlili i spolu s naším kamarádem J.K. jeden fejeton za druhým a teď nám jakoby studánka vyschla. Ono to bylo zapříčiněné takovým tím úvodním nezvladatelným až grafomanským přetlakem, který se časem sám ureguloval. Také jsme trochu vycítili, že to není zrovna čtenářsky to pravé ořechové, i když se nám to mohlo zdát někdy až úžasné. Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž a zrovna asi skutečné fejetony, sloupky a podobná moudra umí opravdu psát jiní. Přesto, přijdou-li i na nás někdy myšlenky, které za nás nikdo nezaznamená, rozpomeneme se na své školní slohové práce a něco takového napíšeme. Nakonec komu se to nelíbí, ať to nečte a nebo napíše něco lepšího.

Co to tedy je za ptákovinu ten „ex“? A proč je lépe jej míti než nemíti? Asi bych to měl vzít postupně a srozumitelně. Není pochopitelně ex jako ex, o některé není třeba stát a některé se naopak opravdu hodí. V životě jsem poznával postupně různé „exy“ a teprve až ten poslední botanický je mi nejvíc libý. První byl hloupý přípitkový: „na ex“, kdy člověk do sebe zvrhával štamprdlátka a kalíšky různých objemů i obsahů s bláhovým vědomím, že se to právě tak má dělat. Poté jsem se setkal s lékařským pojmem „ex“, který mě vůbec neoslovil i když mě určitě také jednou v jisté závěrečné fázi čeká, zatím bych ho sobě ani nikomu jinému vůbec nepřivolával. Jednou jsem se setkal s tuze zajímavým vědeckým pojmem pro výfuk „exhaust“, který mě rozesmál i fascinoval zároveň. Ale ten avizovaný botanický ex, o kterém chci dnes psát, jsem objevil až na jmenovkách svých kytek.

Určitě se používá dlouhá léta i na jmenovkách v našich sbírkách, ale já ho objevil až na jmenovkách zahraničních, například u Coka Grootscholtena, tam se to různými exy jen hemžilo. Pochopil jsem, že je to vlastně poznámka, od koho ta konkrétní kytka ve sbírce dotyčného pěstitele pochází. Vím o tom, že jsou pěstitelé, pro které je jmenovka u rostliny jenom nadbytečná záležitost a zbytečná komplikace, protože o sobě prohlašují, že mají vše potřebné ve své hlavě. Má to možná svoje výhody ale i nevýhody, jednou totiž na každého přijde okamžik, kdy hlava zklame a pak by byla jakákoliv jmenovka dobrá. Dalším vlivem na zkoušku paměti je rozsah sbírky a tím i množství informací, které mohou být na jmenovce ale musí být v hlavě. Ale ať si to každý dělá, jak mu to jest milé, já jmenovky používám a snažím se na ně zapsat co nejvíc informací, od jména, lokalit, roku výsevu, původu semen či rostliny. A od jisté doby si píšu i ono „ex“. Uvědomil jsem si totiž, že mám rostliny od lidí, kteří jsou pro mě významní a někteří z nich třeba už ani nežijí. Od nich už nikdy žádnou rostlinu nezískám. Po některých pěstitelích zbude kromě slábnoucí vzpomínky vlastně jen pár poztrácených fotek a právě těch pár rostlin, které kdysi pěstovali a nyní jsou roztroušené po sbírkách.

Zažil jsem právě v minulých měsících zajímavé pátrání po rostlinách od legendárního pěstitele Karla Karmazína z Radouše, které mě ještě víc utvrdilo, že víc "exů" na jmenovkách našich sukulentů by určitě neškodilo. Mohl bych se teď rozepsat o mnoha pěstitelských jménech a konkrétních kytkách, které od těchto osobností mám. Ale ono to nakonec není důležité, každý má přece jiné vzory, učitele a přátele. Ale ona poznámečka „ex XY“ na konci nebo druhé straně jmenovky může jednou sehrát velkou roli a někdy může svým významem převýšit i ostaní údaje na ní uvedené. J.