Setkávání s Agave americana
Setkávání s Agave americana
Tento druh popsal v roce 1753 sám tvůrce moderního botanického názvosloví Carl von Linné (latinsky Carl Linnaeus) ve svém díle Species plantarum. Jedná se o jeden z nejznámějších a nejobyčejnějších druhů, který
zná a nebo viděl téměř každý. Růžice této Agave je složena z dužnatých listů dosahujících ve volné přírodě délky přes metr, na okraji ostnitých, špička listu přechází v tuhý osten, barva šedozelená, pěstují se i kultivary s listy se žlutými okraji (marginata) nebo žlutým až bílým pruhem ve středu listu (medio-picta). V dospělosti vytvoří více jak 4 metry vysoký stvol s květenstvím, po odkvětu růžice odumírá. Tvoří dostatek odnoží. Původně pochází z Mexika, dnes se jako okrasná a posléze zplanělá rostlina vyskytuje i jinde ve světě, pro nás nejblíže na středomořském pobřeží.
Pokud mi pamět slouží dobře, poprvé jsem tuto rostlinu viděl někdy v polovině 80. let jako dekorační kytku v našem vesnickém obchodu Jednota, v budově ze 70. let, kdy bylo moderní stavět tyto vesnické jednoty s bohatě prosklenou fasádou. V těchto objektech byl zpravidla dostatek prostoru, světla a tepla pro dobrý růst rozličných druhů rostlin. Záleželo pouze na soudružce vedoucí, jak s tímto prostorem naloží, neudělá-li z potravin botanickou zahradu. Také si Agave dobře pamatuji z procházek po Mariánských Lázních, kde sloužila jako mobilní zeleň v lázeňské části města. Zdalipak tam takto slouží dodnes?
Další setkání s A. americana se u mne odehrálo v polovině 90. let. Někdy v této době 
jsem jako mladý kaktusář dostal od mé tety sazeničku a začal tento druh úspěšně pěstovat. Také jsem viděl A. americana ve volné přírodě, v roce 1996 na ostrově Rhodos v Řecku. Vzhledem k tomu, že původním výskytem tohoto druhu je Severní Amerika, obdivoval jsem tehdy vlastně nepůvodní invazní rostliny. Ale to mi vůbec nevadilo a spíše jsem byl smutný z toho, že ačkoliv bylo mnoho rostlin odkvetlých, nepodařilo se mi nalézt semena. Dnes už se mé uvažování ubírá jiným směrem a vím, že existují i jiné invazní druhy rostlin než například všeobecně známý bolševník velkolepý. Agave americana se mu může v mnohém rovnat. Stejně jako porostem bolševníku neprojdete bez úhony agávovým porostem. Víte jak má ostré špičaté konce listů?
Zatím poslední setkání proběhlo v roce 2007 na ostrově Gran Canaria, Španělsko. Na jihu ostrova, v rekreační oblasti kolem Maspalomas se sice zplaněle nevyskytuje, dokonce ani jako okrasnou zeleň jsem zde tuto rostlinu neviděl, nicméně v jiných oblastech ostrova je zaplevelení dost nemilé. Agave americana se vyskytuje zejména v oblastech obydlených místními obyvateli, tedy spíše v severní polovině ostrova, ve vlhčích polohách výše nad mořem. V podstatě to jsou oblasti výskytu rostlin rodů Aeonium, Grenovia a Monanthes, tedy rostlin sice sukulentních, ale ne zase tak moc, aby rostly ve vyprahlém suchém pásu podél oceánu v nižších nadmořských výškách. Nejvýše jsem viděl A. americana v borovém lese v nadmořské výšce
Pěstování v našich končinách nečiní potíže, velmi
dobře prosperuje v běžné zahradní zemi, míchat jakýkoliv sukulentní substrát je ztráta času i peněz. Umístění ve skleníku je též přílišný luxus, bohatě stačí venkovní stanoviště bez krytu, samozřejmě mimo zimní období. Zálivka deštěm, je-li rostlina pod krytem tak stačí několikrát za sezonu důkladně zalít. Množíme odnožemi, které většinou až přespříliš ochotně tvoří. V zimním období stačí rostlinu uklidit kamkoliv do nemrznoucích prostor. Mám odzkoušené zimování i při pokojové teplotě (raději stranou od topení), mladé rostliny jsem zimoval i ve tmě. V každém případě v zimě nezalévat!
Chtěl bych upozornit na jednu vlastnost, pro někoho určitě nepříjemnou. Čím lepší podmínky (velká pěstební nádoba, výživná zem a bohatá zálivka), tím více roste. Naopak, chcete-li mít rostliny přiměřeně malé, je třeba šetřit zálivkou a nepřesazovat do větší nádoby. V květináči o průměru
Fotografie:
1.Agave americana
2.Agave americana cv.marginata
3.Estetická ochrana před popícháním
