Aloe descoingsii - velká posedlost malým sukulentem
Aloe descoingsii – velká posedlost malým sukulentem
Fotografie 1:
1. První Aloe descoingsii (First plant of Aloe descoingsii)
2. Květenství (Inflorescence)
3. Detail listu první rostliny (Detail of leaf of first plant)
4. Druhá Aloe descoingsii (Second plant of Aloe descoingsii)
...........................................................................................
Už z názvu tohoto příspěvku vám bude jasné, že Aloe descoingsii je pro mě rostlina výjimečná. Natolik, že jsem se o ní rozhodl napsat, i když vím, že na aloe a sukulenty jsou na těchto stránkách nejméně dva povolanější a zkušenější nadšenci (autor přehání J - pozn.red.), kterým se tímto za svou jednorázovou drzost omlouvám.
Poprvé jsem fotky této krásné miniaturní aloe uviděl v roce 2005 v Encyklopedii sukulentů, kterou jsem si koupil hlavně kvůli kapitole o tilandsiích. Když jsem se touto kapitolou dostatečně pokochal, došlo i na ostatní sukulenty. V té době má celá „sukulentní sbírka“ čítala už pěknou řádku let pět rostlin ( pokud nepočítám netřesky, které na balkoně už pár let rostly ). Dvě agave, které jsem dostal pěkně malé, v té době už vzrostlé až moc. Dvě skromně přežívající haworcie a jednu už na můj vkus přerostlou „madagaskarskou palmu“ (Pachypodium lamerei). O další sukulenty, tedy kromě tilandsií, jsem už zájem neměl. Alespoň do té doby, než jsem ve zmíněné knize objevil Aloe descoingsii. Po každé, když jsem tuto encyklopedii otevřel, a že to bylo i několikrát denně, jsem neomylně skončil u této aloe. Dá se říci, že jsem se do ní přímo zamiloval (a postupně i do dalších sukulentů – ale tato byla první) a rozhodl se ji za každou cenu sehnat. Začal jsem na internetu prohledávat články a texty, kde o ní byla nějaká zmínka. Tak jsem objevil nabídku Sekce pěstitelů sukulentů, kde se velmi levně nabízela jak semena této aloe, tak i rostlina samotná. Chrudimský kaktusář rostlinu nabízel také, a tak, abych měl rostlinu pojištěnou, objednal jsem si semena i rostliny z obou nabídek. Zdálo se mi, že objednat jen jednu kytku je hloupé, a tak se s A.descoingsii svezly i další haworcie, gasterie a jiné sukulenty.
Objednané rostliny měly dorazit až v květnu. Já se ale řízením šťastných náhod a okolností už v polovině dubna dostal do skleníku Mgr. Pavelky v Letňanech, kam jsem jel pro jiné sukulenty. Když jsem ale hned na začátku jeho krásné a obrovské sbírky uviděl asi tři malé květníčky s Aloe descoingsii, hned jsem se ptal, jestli si také jednu mohu koupit. Šťastný jsem si v krabici se sukulenty odvážel svou první aloi.
Ještě se musím vrátit v čase o pár měsíců zpět, kdy v zimě přišla semena sukulentů, bylo jich pochopitelně nakonec víc, než jen od této aloe. Vysel jsem je 1.března. Tehdy jsem byl sice už velký začínající sukulentní nadšenec, ne však znalec, spíš úplně naopak. Semínka jsem místo na povrch, jak by se u aloí a sukulentů mělo, zahrabal kousek hlouběji. Kupodivu semínka klíčila, rostlinky vyrůstaly, až na jednu, na A. descoingsii. Začátkem května dorazily oba očekávané balíčky s rostlinami, v každém i jedna zmiňovaná A.descoingsii. V případě výsevů se v polovině května uráčilo vyrůst i prvním lístkům této rostliny. Ze šesti semen vyrostlo pět rostlinek. Jak se zvětšovaly, jedno začalo být jiné, než ostatní. Mělo abnormálně „ nafouklé “ lístky, takový malý Otesánek. I ty tři rostliny, které jsem koupil už hotové, se od sebe trochu odlišovaly a liší dodnes. Listy té úplně první mají víc šedozelenou barvu, druhá má spíš svěží zelenou barvu. Třetí vždy působila víc vyschlým dojmem a velmi pomalu přirůstá. Když kvete první, má její květ dlouhou stopku, letos téměř čtyřicet centimetrů. U druhé je podstatně kratší, kolem dvaceti a třetí měla stopku krátkou, tak deseticentimetrovou. Substrát mají stejný, zeminu pro sukulenty smíchanou s částí pemzy a písku. Jsou přímo na okně. První mám doma, kde si užívá slunce odpoledne a večer. Ostatní mám v práci, tam mají přes den slunce o něco víc. Od jara do konce pěkných podzimních dní zalévám častěji, ale opatrně, přes zimu jednou až třikrát měsíčně, při teplotě patnácti až osmnácti stupňů, podle toho, jestli je víc slunných dnů. Semenáčky, dnes už téměř dvouleté malé rostliny, zůstaly čtyři. Otesánek je stále o poznání tlustější.
Už v Encyklopedii sukulentů je napsáno, že tato aloe patří v rámci rodu mezi nejhezčí miniaturní. Pro mě bude asi už napořád nejhezčí aloí vůbec. Doma je na Madagaskaru. I to je mi na ní sympatické, protože v mých představách je Madagaskar moc zajímavý ostrov se spoustou krásných rostlin a podivuhodných zvířat. A.decsoingsii roste v přízemních růžicích, tmavě zelené nebo šedozelené listy zdobí světlé až bílé skvrny. Krátké, na začátku široké, do špičky se zužující listy mají dovnitř zahnuté, bílými „trny“ ozdobené hrany listů. Často odnožují, o čemž mě přesvědčily už tři starší rostliny. A jejich velikost? Ta největší má na výšku pět centimetrů, v nejširším místě listové růžice od špičky jednoho listu k protějšímu deset centimetrů. Na loňské výstavě plzeňských kaktusářů bylo pro mě jedním z největších zážitků uvidět nízkou, širokou misku, celou zaplněnou A.descoingsii s mnoha odnožemi.
Samostatnou kapitolou by mohl být její květ. Může se sice zdát až moc malý, jeho nevšední krásu ocení majitelé ostrého zraku. Nebo se o jeho kráse můžete přesvědčit na Martinových fotkách (ve svých fotogaleriích jednu věnoval této aloi a především jejímu květu). Teď kvetla první aloe se stopkou už zmíněných čtyřicet centimetrů. Protože se na tak dlouhém stonku květ při focení stále trochu chvěje, zachoval jsem se trochu krutě a květ ustřihl. Dokvétá ve sklenici vody. Jednotlivé květy v hroznu květenství jsou protáhlé, kolem centimetru dlouhé. Skládají se ze šesti okvětních lístků. Z vnější strany mají červenooranžovou barvu, z vnitřní žlutou. Zvlášť na zvětšených fotkách tak vypadají jako malé svítící lampičky. Každý z odspoda rozkvétajících květů vydrží dva dny, čím déle kvetení probíhá, tím víc jich kvete současně. Na vyfoceném květenství jsem se pracně dopočítal dvacetipěti květů.
To, co začalo fotkou Aloe descoingsii v Encyklopedii sukulentů, je v dnešních dnech sbírkou více než stopadesáti sukulentních rostlin. Ale když se na tuto aloi podíváte, divíte se? J.K.
Foto: Martin http://fotopohledy.blogspot.com
Summary:
Description and experience with growing of several forms of Aloe descoingsii from Madagascar.
Fotografie 2:
1. Horní pohled na první rostlinu (Upper view to first plant)
2. Květenství (Inflorescence)
3. Květ (Flower)
4. Horní pohled na druhou rostlinu (Upper view to second plant)
