Sukulenty - bradavičníci
Sukulenty - bradavičníci
Fotografie 1:
1. Gasteria batesiana
2. Gasteria ellaphieae
3. Haworthia koelmaniorum v.mcmurtryi
5. Haworthia minima
6. Haworthia scabra
....................................................................
Bába s dírou ve střevíci na bradě má bradavici. Tak nějak zní říkačka, kterou čtu občas v dětské knížce. A pokračuje. Z bradavice co by dup, vyroste jí dlouhý chlup. Brr. Vysloví- li se slovo bradavice, nevyvolá to kladné emoce. Představa nechtěné chlupaté „ozdoby“ děsí většinu z nás, i když k ní většinou přijdeme jako slepý k houslím. Jinak je tomu v rostlinném světě. Zde tyto různě velké a všelijak zbarvené výrůstky na povrchu těl a listů rostlin naopak obdivujeme a vyhledáváme, protože se pak takto ozdobená kytka stává krásnou a nevšední.
Napsat o bradavičnících mezi sukulenty a cibulovinami nebyl
nápad z mojí hlavy. A přitom mě to mohlo napadnout už dávno a nesouvisí to
s právě probíhajícími planými neštovicemi naší malé dcerky. Fotografií
s detailními pohledy na bradavičky všeho druhu jsem nadělala mraky a
nakonec to byl Jirka, kdo mi připomenul, abych podrobněji ukázala tuto skupinu
rostlin.
Fotografie 2:
1. Astroloba corrugata
2. Astroloba bullulata
3. Aloe pseudoparvula
4. Aeonium smithii
5. Crassula ausensis ssp.titanopsis
6. Adromischus marianiae f.herrei
............................................................
Asi nejobsáhlejší zastoupení mají bradavičníci mezi gasteriemi. G.batesiana, G.ellaphieae, G.baylissiana, G.carinata, G.carinata v.verrucosa, G.glomerata, G.nitida v.armstrongii atd.- bradavičky bílé, mléčné, sivězelené, tmavězelené, hnědé, zkrátka, co hrdlo ráčí. Makrozáběry nemohou dopadnout jinak než dobře. Podobné je to u některých havorcií: H.pumila, H.minima, H.maraisii, H.attenuata, H.scabra, H.koelmaniorum, H.koelmaniorum v.mcmutryi apod. a u některých astrolob: A.bullulata, A.corrugata. Pozadu nezůstávají vybrané druhy aloí: A.parvula, A.pseudoparvula, A.rauhii cv.Snow Flake atd.
Fotografie 3:
1. Euphorbia gymnocalycioides
2. Euphorbia susannae
3. Euphorbia bupleurifolia
4. Euphorbia platyclada v.hardyi
5. Sinningia sp. Ibiotica
6. Peperomia wolfgang- krahnii
............................................................
Mezi jednoděložnými zůstaneme, bradavice má přímo ve jméně třeba taková Massonia pustulata, výraznější hrbolky jsou k vidění u Resnova megaphylla.
Honem k dvouděložným. Hrbolky na spodní straně listů vlastní několik okýnkových peperomií- P.wolfgang – krahnii, P.sp. WK670, P.hutchinsoniana. Bez debat jsou některé druhy rostlin rodu Adromischus – lahůdkou je třeba A.marianiae f.herrei, buď v zeleném či červeném provedení. Výrazné bradavičky už dnes vystupují na nahnědlých listech malinkých semenáčků jakési neurčené siningie z Brazílie (S.sp. Ibiotica). Bradavičky zdobí i sukulentní listy známé krasulky C.ausensis ssp.titanopsis a ani taková C.tecta nezůstává úplně pozadu, i když u ní jsou to spíš tlusté šupiny než bradavičky. Výrazné podlouhlé hrbolky mají některá eonia (A.smithii, A.simsii, A.spathulatum). Bez debat jsou bradavičnaté povrchy těl některých euforbií – E.gymnocalycioides, E.susannae, E.sp.(neurčená), E.gorgonis, E.bupleurifolia, E.platyclada ssp.hardyi atd. a příbuzných monadenií (M.ritchiei. M.guentheri, M.stapelioides atd.). Podobně na tom jsou zakulacená či protáhlá těla některých stapélek – Pseudolithos, Larryleachia, Echidnopsis, Rhytidocaulon, atd.. Jirka by mi neodpustil, kdybych nezmínila bradavičníky z čeledi Aizoaceae – Titanopsis, Aloinopsis, atd.
Fotografie 4:
1. Resnova megaphylla
2. Massonia pustulata
3. Pseudolithos eylensis
4. Titanopsis calcarea
5. Rhytidocaulon fulleri
6. Echidnopsis bihendulensis
......................................................
Samostatnou kapitolou jsou hrbolky na tělech nejrůznějších kaudexů, hlíz a pachykaulů, je jich tolik, že uvedu jen několik z nich namátkou: Kedrostis, Jatropha, Cephalopentandra, Coccinia, Tylecodon, Othonna atd. atd.. Zrovna tak by se dalo dlouze vyprávět o nebezpečně otrněných bradavičkách - mamlích různých těl kaktusů (Mammillaria, Turbinicarpus, Notocactus atd.).
S jistotou vím, že jsem určitě na některé bradavičníky zapomněla, ale tak už to bývá. Myslím si, že výše uvedený výčet je dostatečně obsáhlý a pestrý. Potvrzuje nám, že se příroda na některých našich xerofytních miláčcích docela vyřádila, což je jen dobře. Právě pro onu odlišnost se neustále pídíme po dalších a dalších druzích sukulentů a cibulovin a jásáme nad každou ozdobou, ať už je to bradavička, ďolík, hrbolek, jizvička, chlup, či další, jinak u člověka vady na kráse. Příští díl se bude týkat čichově hodně nápadných rostlin v našich sbírkách, ať už voní libě či nelibě (i když ty přechody jsou leckdy hodně ošidné). Tak tedy čekejte parfémáky a smraďochy R.
Fotografie 5:
1. Monadenium ritchiei
2. Kedrostis sp.
3. Jatropha cathartica
4. Othonna armiana
5. Notocactus tabularis
6. Mammillaria theresae
